STUTTGART/PRAHA Do poválečné německé tradice patří to, že volby v některých důležitých spolkových zemích mohou čas od času významně ovlivnit celonárodní politiku.
Na vlastní kůži to pocítil třeba kancléř Ludwig Erhard, když v červenci roku 1966 jeho křesťanská CDU prohrála v Severním Porýní – Vestfálsku se sociální demokracií (SPD). Neúspěch byl zároveň brán jako příznak Erhardovy upadající moci. Již v závěru téhož roku tak někdejší „otec hospodářského zázraku“ musel, byť i z jiných důvodů, kancléřský post opustit. Na stejném kolbišti zase v roce 2005 v hlasování prohrála SPD kancléře Gerharda Schrödera, který následně přivodil nové spolkové volby. A z nich pak odešel těsně poražen, když ho předstihla CDU.
Na křižovatce své kancléřské kariéry se nyní možná nachází i současná šéfka německé vlády Angela Merkelová (CDU). Zítra se konají hned dvojí zemské volby a zejména ty v Bádensku-Württembersku budou ostře sledované. CDU zde vládne nepřetržitě 58 let.
A i když podle průzkumů zřejmě zůstane dominantní stranou, oproti minulým volbám si asi pohorší. Možné navíc je, že tamní kabinet utvoří SPD a Zelení, kteří se společně těší větší podpoře než nynější křesťansko liberální vládní sestava. Neúspěch CDU by přitom mohl vytvořit tlak na Merkelovou. Nejen že by se jí vládlo ještě obtížněji, protože by opozice vyztužila svou převahu ve Spolkové radě, horní komoře německého parlamentu tvořenou zástupci jednotlivých zemí. I přímo v CDU by se navíc mohlo silně začít diskutovat o politice, jakou šéfka strany i koaličního spolkového kabinetu (s CDU/CSU ho tvoří i liberální FDP) razí. Jaké to má příčiny? O trampotách vlády německá média začala informovat již několik měsíců po jejím vzniku na podzim roku 2009. Nejnověji se přetřásají přešlapy v jaderné oblasti. Po katastrofě v japonské elektrárně ve Fukušimě vláda mimo jiné kvůli prověrce dočasně odstavila sedm jaderných elektráren. Kritici jí ale vyčetli, že se jedná o taktický manévr související se zemským hlasováním. Vláda, která na podzim navzdory odporu opozice i většiny obyvatel prosadila prodloužení životnosti elektráren, to však odmítla. Podle listu Süddeutsche Zeitung ale ministr hospodářství Rainer Brüderle (FDP) před špičkami průmyslu nedávno připustil, že vládní rozhodnutí vzniklo pod tlakem blížících se voleb. A i když později byla patrná snaha celou věc dementovat, komentátoři již psali o ztrátě důvěryhodnosti.
Nynější premiér Bádenska-Württemberska Stefan Mappus (CDU) přesto věří, že jen atom volby nerozhodne. „Na konci bude rozhodovat celek, nikoli jedno téma,“ řekl. Merkelová zase zdůrazňovala, že v Bádensku-Württembersku půjde o zachování blahobytu. „SPD se neštítí kolaborovat s (postkomunistickou) Levicí,“ podotkla.
Euro, Libye a nádraží Situaci jí nicméně neulehčují ani další události z poslední doby. Například to, že záchrana eura přijde v příštích letech Německo pořádně draho. Vláda kromě toho v poslední době musela vysvětlovat, proč v Radě bezpečnosti OSN na rozdíl od ostatních západních spojenců nepodpořila rezoluci umožňující zásah v Libyi. Z místních témat by pak CDU mohl uškodit hlavně kontroverzní mnohamiliardový projekt nového hlavního nádraží ve Stuttgartu. Merkelová ale není sama, kdo může na volby těžce doplatit. Dobrý výsledek FDP potřebuje i ministr zahraničí a šéf liberálů Guido Westerwelle. Jinak by prý jeho posty mohly být ohroženy.
***
V Německu se zítra konají hned dvojí zemské volby. Ostře sledované bude zejména hlasování v Bádensku -Württembersku. Tato důležitá spolková země má deset milionů obyvatel, což ji v porovnání s ostatními řadí na třetí místo. Na stejném místě je i z hlediska rozlohy. CDU by v zde mohla po 58 letech přijít o moc. Kromě toho se ještě bude hlasovat v Porýní-Falci, kde by rovněž po volbách mohly sestavovat vládu SPD a Zelení.
