Při hledání nápadných planet sluneční soustavy nám může pomoci i Měsíc. Krátce po novu, v úterý 8. dubna a ve středu 9. dubna, projde jeho tenký srpek kolem hvězdokupy Plejády ze souhvězdí Býka. V pátek 11. dubna a v sobotu 12. dubna se náš nejbližší kosmický soused ocitne u Marsu, aby se 15. dubna přesunul k Saturnu. Jeho procházka skončí v neděli 27. dubna u Jupiteru.
Dubnová obloha má však i jiné ozdoby. Například oblast mezi souhvězdím Pastýře a Velké medvědice astronomové dlouhou dobu ignorovali. Nenachází se zde žádná nápadná hvězda, takže sem starověcí astronomové neumístili žádnou bájnou postavu ani předmět. Myšlenka, že by si nebeský Pastýř zasloužil doprovod dvojice „honáckých psů“, vznikla až na počátku 16. století.
Hvězda s make-upem Nejjasnější hvězda Honicích psů -alfa Canum Venaticorum - představuje jednu z mála stálic spojených s historicky známou osobností. Její celé jméno totiž původně znělo Cor Caroli Regis Martyris - Mučedníkovo srdce krále Karla - s odkazem na anglického vládce Charlese I., který byl v roce 1649 popraven. Když byla o 11 let později obnovena monarchie, došlo údajně ke zjasnění této hvězdy - královský lékař to vysvětloval tím, že se srdce mrtvého panovníka dme pýchou nad nastolenou spravedlností.
Systém Cor Caroli patří mezi atraktivní objekty. Díváme se na něj ze vzdálenosti asi 110 světelných roků, Slunce by ze stejné dálky bylo zhruba padesátkrát slabší. Hledá se přitom snadno - jde o jedinou nápadnou hvězdou mezi Velkým vozem, souhvězdím Pastýře a Lva.
Pohledem do dalekohledu navíc zjistíme, že ji tvoří hned dvě stálice. Pětkrát slabší průvodce má hmotnost 1,5 hmotnosti Slunce, povrchovou teplotu kolem sedmi tisíc stupňů Celsia a zářivý výkon zhruba 5krát větší než Slunce.
Mnohem zajímavější je jasnější složka - má hmotnost necelých tří Sluncí, povrchovou teplotu 10 500 stupňů Celsia a zářivý výkon zhruba 100krát větší než Slunce. Navíc představuje velmi zvláštní případ hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. V důsledku něj vznikají na povrchu stálice skvrny s různým chemickým složením včetně tak exotických prvků, jako je rtuť, křemík nebo vzácné europium. Proto se o ní hovoří jako o „hvězdě s make-upem“. Proč se tak ozdobila, ale není doposud vůbec zřejmé.
O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně
