PRAHA Konec kaktusářství v Česku. Tak hodnotí nařízení vlády o rostlinách obsahujících omamné látky Jaroslav Vích ze Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů. Látku meskalin, která se vyskytuje v některých kaktusech, se totiž stát rozhodl postavit od ledna mimo zákon a pěstitelé s více než pěti rostlinami se tak rázem mohou stát zločinci.
Zakázané mexické kaktusy z rodu Lophophora pěstuje například Ivan Běťák a zatím si nedokáže představit, že by kvůli tomu měl mít problém. „Je to rostlinka, která je trsovitá a která se může kdykoliv rozdělit. V tom případě by mě museli zavřít alespoň na sto let, protože já mám těch trsů alespoň dvacet a hlav je na nich dohromady asi tisíc,“ říká Běťák.
Zkušenosti s úřady mají přitom pěstitelé těchto kaktusů už z dřívějška. U svých rostlin z rodu Lophophora totiž musí prokazovat původ, aby se zabránilo jejich nelegálnímu dovozu, a tak o nich úřady dobře vědí. „Mají možnost rostliny množit a v okamžiku, kdy provedou výsev třeba sto semen, budou teď mimo zákon,“ obává se Vích.
Zakázaný meskalin ovšem neobsahují jen kaktusy z rodu Lophophora „Jsou to tak složité chemické sloučeniny, že si nelze myslet, že je v čeledi kaktusů jen jeden druh, který meskalin obsahuje,“ říká Vích. Do problémů se tak mohou dostat tisíce nic netušících lidí.
Kvůli klimatickým podmínkám je přitom obsah meskalinu v kaktusech pěstovaných v Česku jen minimální. „Meskalin není problém kaktusářů, my ty rostliny pěstujeme z úplně jiných důvodů,“ zlobí se Vích.
Případná likvidace rostlin by podle něj způsobila nevyčíslitelné škody. Kromě ekonomických ztrát by totiž jejich zničení znamenalo i obrovskou škodu z botanického hlediska, protože některé rostliny mohou být staré i několik desítek let. Možnost bránit se prý ale mají kaktusáři jako sdružení jen malou.
