„V poslední době se projevuje trend, že se značky v některých lokalitách odstraňují a zavádí se takzvané zóny předností zprava,“ tvrdí šéf dopravní policie Zlínského kraje Štěpán Zachara.
Podle něj to funguje velmi dobře. „Když totiž řidiči nejsou na hlavní, neodváží se jet rychle.
Nevědí totiž, zda se za dalším rohem nevyřítí auto. Vytváří se tak přirozené prostředí, ve kterém řidiči daleko více vnímají provoz,“ dodal Zachara.
Zklidněná zóna je například v Brně-Židenicích či ve Slaném. Přednost zprava ale nelze využít všude. Místa se musí přesně vytipovat. „Zóna může být pouze tam, kde není extrémní automobilová doprava a kde je velký pohyb chodců. Tento model je tak ideální například na sídlištích,“ míní Zachara. Přednost zprava není jediný nástroj, jak velké množství značek korigovat. Například šéf dopravky Leoš Tržil by rád upravil silnice. „Dalo by se to řešit zpomalovacími ostruhy nebo příčnými prahy,“ míní Tržil.
Některé obce by chtěly jít ještě dál. Úředníci z Říčan u Prahy dokonce jednu dobu uvažovali, že zavedou takzvaný „share space“, tedy prostor, kde se bez omezení pohybují chodci, kola i auta. Nakonec od toho ale ustoupili. Nyní veškerá dopravní omezení z křižovatek odstraňují například v německém Bohmte nebo belgickém Ostende.
Někteří experti tvrdí, že řidiči jsou opatrnější, když je na silnicích jen to základní značení. Projekt má ale i odpůrce. Ti mu vyčítají, že řidičům odpírá základní informace.
Největší boom značek začal na počátku devadesátých let, kdy lidé potřebovali značku úplně na všechno. To se postupně zlepšuje a značky se umisťují účelněji.
***
Řidiči jsou opatrnější, když je na silnicích jen základní značení
