BIŠKEK/PRAHA Přes tisíc zraněných a více než sto mrtvých si vyžádaly pokračující krvavé nepokoje na jihu Kyrgyzstánu. Prezidenti Ruska a dalších okolních zemí jednají o tom, jak krveprolití zastavit, Kyrgyzstán vyhlásil částečnou mobilizaci. Po krvavých národnostních nepokojích v jihokyrgyzském městě Oš se konflikt rozšířil na další oblasti. Zatímco v Oši se skupiny menšinových Uzbeků snažily o víkendu s Kyrgyzy dohodnout na příměří, jinde nebylo ani jasné, kdo na koho střílí. Včera odpoledne v Oši sice ještě hořela řada budov, střelba ale byla slyšet už jen sporadicky. Město měli podle všeho v rukou Kyrgyzové, tisíce Uzbeků utíkaly do sousedního Uzbekistánu. Řada z nich přišla o veškerý majetek, několik „uzbeckých“ ulic zcela vyhořelo. Nefunguje elektřina ani plyn, ve městě není vůbec žádné jídlo a příjezdové cesty kontrolují různé „podezřelé bandy“. Někteří Uzbeci zůstali v Oši, ale zabarikádovali se ve svých čtvrtích. Kyrgyzským skupinám se mezitím podařilo získat i několik obrněných transportérů, které zřejmě odebraly dezorientované armádě. Vojáci dokonce ve strachu z rebelů opustili nedalekou základnu, kde zanechali zbraně i těžkou techniku.
Vdalším jihokyrgyzském oblastním centru Džalalabádu se situace o víkendu dramaticky zhoršila. Nejdříve se skupinky mladých Kyrgyzů snažily dostat do Oše na pomoc „svým“, posléze začaly rabovat místní obchody a vtrhly i do nemocnice. I v celé Džalalabádské oblasti byl vyhlášen výjimečný stav, ale situace včera rozhodně nebudila dojem, že dočasná vláda v Biškeku je schopna něco řešit a že se jí na jihu země někdo podřizuje.
Přesto tiskové středisko vlády Rozy Otunbajevové v neděli vydalo zprávu o tom, že kontroluje převážnou část země a že se uklidňuje situace i v Džalalabádu. Skutečně se střílelo méně, ale davy lidí, hlavně Uzbeků, utíkaly z města pryč v očekávání dalších pogromů. Podle očitých svědků se i v neděli z řady čtvrtí města valil dým, pokračovalo rabování i vypalování státních i soukromých objektů.
Jak veřejnost, tak kyrgyzští novináři vyslovili domněnku, že národnostní konflikt byl někým vyprovokován s cílem totální politické destabilizace. V Džalalabádu totiž například po městě jezdí muži v maskách v autech bez poznávacích značek a bezdůvodně střílejí po lidech bez ohledu na národnost. Některé kyrgyzské sdělovací prostředky tvrdí, že může jít o provokaci stoupenců bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, který byl v dubnu svržen a utekl ze země. Jeho klan má totiž na jihu stále dost silné pozice a podle včerejších informací se členové klanu bakijevců aktivně účastnili protiuzbeckých pogromů.
I když se dočasná kyrgyzská vláda všemožně snažila situaci zvládnout, jih země zůstával de facto frontovou linií. Vláda vytvořila narychlo Bezpečnostní radu, kterou vede zkušený důstojník tajných služeb Alik Orozov. Ministerstvo obrany vyhlásilo mobilizaci mužů mladších padesáti let, ve městě Oš platí dokonce trvalý zákaz vycházení. Otunbajevová v sobotu požádala o pomoc Rusko. Prezident Dmitrij Medveděv proto včera spěšně telefonicky jednal o situaci s kazašským lídrem Nursultanem Nazarbajevem a uzbeckým prezidentem Islamem Karimovem. „Potřebujeme zahraniční pomoc,“ uvedla prezidentka Otunbajevová. Moskva do včerejšího večera její žádosti nevyhověla. Agentura Interfax uvedla, že Rusové do země sice včera vyslali přes 600 vojáků, ale jen k ochraně ruských vojenských objektů. Zda pomohou přímo i kyrgyzské armádě, by mohlo být jasné během dneška, kdy bude Moskva o situaci jednat v rámci Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, kterou tvoří s Kyrgyzstánem a dalšími pěti postsovětskými republikami.
***
NEPOKOJE V KYRGYZSTÁNU Centrem nepokojů je Ferganské údolí, jde o území o rozloze skoro 80 tisíc kilometrů čtverečních. Národnostní napětí v jižním Kyrgyzstánu panuje několik desetiletí a pnutí mezi Kyrgyzy, Uzbeky a Tádžiky, kteří obývají tuto oblast, bylo patrné už za existence SSSR.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
