* LN Je autenticita Karlova mostu opravdu teď ohrožena tím, že se historické kamenné kvádry vyměňují za nové?
Na Karlově mostě je mozaika různých kamenů z různých historických epoch, které pocházejí z gotiky i baroka, ale i z 19. a 20. století. Karlův most se totiž poměrně často opravoval. Ne všechny použité kameny jsou ale pro něj vhodné. Původní středověké lomy na svazích Petřína nebo v Hloubětíně jsou již vyčerpané a zaniklé. Doporučili jsme proto kocbeřský kámen, který je svým složením i vzhledem shodný s většinou původních hornin. A navíc je maximálně odolný.
* LN Není ten kámen po estetické stránce nevhodný? Vypadá úplně jinak než všechny ostatní.
Ten kámen za to nemůže. Problém je v jeho opracování. V minulosti se kamenné kvádry pro Karlův most opracovávaly ručně, a to i včetně lícu kamene. Z mně nepochopitelných důvodů teď památkářům nevadí, že nyní se kámen řeže lanovou pilou. Výsledkem je geometrický kámen, s povrchem hladkým jako zrcadlo, s ostrými rohy místo zakulacených. Myslím, že nikdo ani nehlídá řemeslnou kvalitu práce. To je ale památkářský problém, s tím geologové nic neudělají.
* LN Vylepší to patinace? Ta podle památkářů začne v létě.
Já s ní rozhodně nesouhlasím. Kámen má právo přirozeně zestárnout. Památkáři na patinaci kamene trvají, my jsme ale odmítli dát k tomu posvěcení. Myslím, že kdyby Pražanům někdo vysvětlil, že ten kámen do tří let zešedne nebo zčerná sám, nikdo by se nad tím nepozastavoval.
* LN Pražský magistrát tvrdil, že kvůli opravě mostu otevře vlastní lom. Proč to neudělal?
Město svůj vlastní lom otevře při druhé etapě rekonstrukce. Jsou vytypovány dvě lokality, přísně je tajíme kvůli spekulantům. Tam je kámen zbarvený do šedobéžova či šedookrova, což by se památkářům líbilo. Otevření lomu trvá dva až pět let. Město s opravou nemohlo tak dlouho čekat, aby se stav památky, která čeká na rekonstrukci hydroizolace, dále nezhoršoval.
