Vyplývá tak z návrhu zpřístupněného na webu Ústavního soudu. Premiér Petr Nečas v této souvislosti řekl, že případné rozhodnutí soudu o neústavnosti nynější amnestie by zpochybnilo i obě starší amnestie a případy, kdy v minulosti stejným způsobem předseda vlády kontrasignoval rozhodnutí prezidenta.
Platnost amnestie
Hlavní vada amnestie podle Městského soudu v Praze spočívá v tom, že ji podle dostupných informací předem neprojednávala vláda. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti.
Kdo jsou autoři amnestie? |
Návrh sepsaný pražským soudcem Kamilem Kydalkou poukazuje na to, že zodpovědnost za premiérův podpis nese celá vláda. "Podpis premiéra zavazuje celou vládu a je tedy namístě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády, byť informace o takovém jednání z pochopitelných důvodů nemusí být před vyhlášením amnestie veřejná," stojí v návrhu.
Skutečnost, že amnestii zřejmě předem neprojednávala vláda, kritizoval nedávno předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj se tak prezident Václav Klaus s premiérem Nečasem nedrželi dlouholetých zvyklostí (VÍCE ČTĚTE ZDE).
Předseda vlády Nečas ve středu na tiskové konferenci uvedl, že při vyhlašování nynější amnestie bylo postupováno naprosto stejně jako při amnestiích v letech 1993 a 1998. Případné rozhodnutí o neústavnosti takového postupu by podle něj zpochybnilo i starší amnestie, stejně jako další rozhodnutí prezidenta například o individuálních abolicích, které premiér od změny ústavy loni v říjnu rovněž kontrasignuje. Spolupodpis vyžaduje například také souhlas k trestnímu vydání soudců, podotkl Nečas.
Politická, nebo právní?
"Zkrátka trvám na tom, že v těchto případech nejde o takzvanou politickou kontrasignaci, ale o právní kontrasignaci," prohlásil. Pokud se výklad Ústavního soudu ale přikloní jinam, bude to muset každý respektovat, dodal Nečas.
Pokud by ústavní soudci nezrušili amnestii jako celek, mohli by podle návrhu zrušit alespoň její článek o zastavení některých trestních stíhání. Konkrétně jde o trestní stíhání, která trvají déle než osm let s trestní sazbou do deseti let vězení.
Městský soud v Praze před podáním návrhu k Ústavnímu soudu přerušil projednávání trestní kauzy někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského viněného z úvěrových podvodů se škodou v řádu stovek milionů korun (ČTĚTE VÍCE). Jinak by Chvalovského pravděpodobně musel amnestovat. Nyní bude nyní s dalším postupem čekat na rozhodnutí Ústavního soudu.
ČTĚTE TAKÉ |
Na Ústavní soud se již v souvislosti s amnestií obrátilo také 30 senátorů. Požadují zrušit část amnestie, která se týká zastavování trestních stíhání.
Jejich stížnost má na starost soudce Vladimír Kůrka, rozhodnutí dosud nepadlo. Nový návrh připadl soudci Janu Musilovi. Je možné, že Ústavní soud oba návrhy spojí ke společnému projednání. Rozhodnout by o nich mělo plénum, tedy sbor všech soudců. Odborníci se neshodují v tom, zda mohou ústavní soudci vůbec amnestii přezkoumávat, případně rušit. Zákon jim tuto pravomoc nepřiznává.
Stížnost k Ústavnímu soud podal už začátkem ledna také aktivista Phillip Janýr. Žádá zrušení amnestie kvůli údajnému rozporu se základy demokratického právního státu.
Odborníci k případnému zrušení amnestie
|