Kvůli nedostatku financí bude muset magistrát dokonce seškrtat o jednu miliardu dotace dopravnímu podniku. Úbytek peněz způsobily drahé dopravní stavby, například prodloužení metra na trase B a C a výstavba částí městského okruhu. Následkem toho má Praha dluh přesahující 33 miliard korun.
Studii si nechal magistrát zpracovat před tím, než zahájil nákladnou stavbu severozápadního městského okruhu. Přitom z ní vyplývá, že kvůli velkému zadlužení by se město do takto nákladných investičních akcí nemělo pouštět.
Jestli chce město za každou cenu stavět, tak podle studie jedině se strategickým partnerem, který by část nákladů pokryl. Toto řešení je však v současnosti kvůli legislativním problémům nepřijatelné, a tak město musí financovat celý projekt samo. Atkins radí Praze neriskovat a spíše než stavět stavbu za 20 miliard z vlastních zdrojů, nestavět vůbec.
Pražští radní hrozby nastíněné studií odmítají a projekt chtějí vybudovat za městské peníze. „Máme zpracovaný střednědobý investiční výhled včetně financování. Z něho vyplývá, že můžeme ufinancovat stavbu z vlastních zdrojů bez půjček a dotací EU. Netvrdím ovšem, že to tak skutečně bude,“ popisuje způsob financování radní pro dopravu Radovan Šteiner, který má plán i pro případ, že dojde k úplnému vyčerpání městských peněz.
„Kdyby nám peníze nestačily, řešili bychom to půjčkou, Evropská investiční banka je nám připravena kdykoli vyhovět. Samozřejmě že není vyloučeno, že na stavbu dostaneme i peníze z unijních dotací,“ popisuje další možnosti získání peněz Štejner.
„Město tento megalomanský a zbytečný projekt ufinancuje jen tehdy, pokud si ho dá jako prioritu. V tom případě budou ale strádat jiné funkce města,“ pochybuje o splnitelnosti městského závazku zastupitel hlavního města Petr Štěpánek ze Strany zelených.
Šteiner popírá, že by kvůli nákladnému projektu scházely finance někde jinde ve městě. Zároveň však přiznává, že miliarda z příspěvku na městskou hromadnou dopravu opravdu zmizí. Odmítá však spojitost mezi úspornými opatřeními dopravního podniku a investicemi do městského okruhu.
„Jde o nesmyslné podporování individuální automobilové dopravy na úkor hromadné,“ řekl Štěpánek. Podzemní dopravní stavby byly v minulosti pro město vždy problémem. Například cena tunelu Mrázovka se proti prvotním odhadům ve výsledku téměř zdvojnásobila. I naprostá většina nově budovaného úseku bude pod zemí.
Studii si nechal magistrát zpracovat před tím, než zahájil nákladnou stavbu severozápadního městského okruhu. Přitom z ní vyplývá, že kvůli velkému zadlužení by se město do takto nákladných investičních akcí nemělo pouštět.
Jestli chce město za každou cenu stavět, tak podle studie jedině se strategickým partnerem, který by část nákladů pokryl. Toto řešení je však v současnosti kvůli legislativním problémům nepřijatelné, a tak město musí financovat celý projekt samo. Atkins radí Praze neriskovat a spíše než stavět stavbu za 20 miliard z vlastních zdrojů, nestavět vůbec.
Pražští radní hrozby nastíněné studií odmítají a projekt chtějí vybudovat za městské peníze. „Máme zpracovaný střednědobý investiční výhled včetně financování. Z něho vyplývá, že můžeme ufinancovat stavbu z vlastních zdrojů bez půjček a dotací EU. Netvrdím ovšem, že to tak skutečně bude,“ popisuje způsob financování radní pro dopravu Radovan Šteiner, který má plán i pro případ, že dojde k úplnému vyčerpání městských peněz.
„Kdyby nám peníze nestačily, řešili bychom to půjčkou, Evropská investiční banka je nám připravena kdykoli vyhovět. Samozřejmě že není vyloučeno, že na stavbu dostaneme i peníze z unijních dotací,“ popisuje další možnosti získání peněz Štejner.
„Město tento megalomanský a zbytečný projekt ufinancuje jen tehdy, pokud si ho dá jako prioritu. V tom případě budou ale strádat jiné funkce města,“ pochybuje o splnitelnosti městského závazku zastupitel hlavního města Petr Štěpánek ze Strany zelených.
Šteiner popírá, že by kvůli nákladnému projektu scházely finance někde jinde ve městě. Zároveň však přiznává, že miliarda z příspěvku na městskou hromadnou dopravu opravdu zmizí. Odmítá však spojitost mezi úspornými opatřeními dopravního podniku a investicemi do městského okruhu.
„Jde o nesmyslné podporování individuální automobilové dopravy na úkor hromadné,“ řekl Štěpánek. Podzemní dopravní stavby byly v minulosti pro město vždy problémem. Například cena tunelu Mrázovka se proti prvotním odhadům ve výsledku téměř zdvojnásobila. I naprostá většina nově budovaného úseku bude pod zemí.
