Hubbleův teleskop potvrdil přítomnost organických látek na planetě obíhající cizí hvězdu.
Planeta HD 189733b už by si téměř za své zásluhy o vědu zasloužila přejmenovat slavnostněji. Nedávno byla první planetou mimo sluneční soustavu, na které se podařilo dokázat přítomnost vody (vodních par v atmosféře). A v dnešním vydání vědeckého časopisu Nature mezinárodní tým astronomů popisuje důkazy, které dále dosvědčují, že na této planetě se vyskytuje i další sloučenina důležitá pro vznik života, jaký známe: jednoduchého organického uhlovodíků metanu.
Oba objevy spojuje kromě místa i použitá metoda. Metan i vodní páry vědci objevili pomocí spektrografického rozboru světla procházejícího atmosférou HD 189733b. Planeta je sice od Země vzdálena 63 světelných let, ale jinak je na zkoumání touto technikou skvělým kandidátem.
Obíhá v takové rovině, že při pohledu ze Země přechází přes kotouč své hvězdy. Planeta je plynný obr, který obíhá v bezprostřední blízkosti své hvězdy, a jeden oběh mu trvá pouhé dva dny. Proto můžou astronomové často zachytit světlo hvězdy HD 189733 procházející atmosférou sledované planety (ta má stejné katalogové číslo a označení b-A je vyhrazeno její hvězdě).
Vzhledem k výhodným pozorovacím podmínkám není divu, že si na tuto hvězdu našli čas nejvýkonnější dalekohledy, jejichž čas je velmi drahý: Hubbleův a Spitzerův teleskop. Ten později zmíněný jako první odhalil velmi přesvědčivé důkazy o přítomnosti vody. Pozorování Hubbleovým dalekohledem tyto výsledky potvrdilo. A nyní se situace opakuje s metanem.
Jeho přítomnost na planetě naznačovala i pozorování Spitzerovým dalekohledem, výsledky z „Hubblea“ je potvrzují. Díky vzájemně ověřitelným výsledkům z obou přístrojů lze přítomnost metanu na HD 189733b považovat za velmi pravděpodobnou.
Ale i když hraje metan důležitou roli v řadě biologických procesů, na HD 189733b je zcela jistě anorganického původu. „Na planetě panují teploty asi 700 °C, takže „přítomnost života v podobě, jakou známe, je prakticky vyloučena,“ říká v tiskovém prohlášení Mark Swain z laboratoře JPL americké NASA, hlavní autor analýzy snímků z Hubbleova teleskopu. Podle něj důležitost objevu spočívá spíše v ověření spektrografické metody. „Je to důkaz, že bychom mohli podobné měření uskutečnit i pro některé chladnější planety, na kterých by mohl existovat život“, tvrdí Swain.
Najít vhodnou planetu se patrně nepodaří hned, ale to neznamená, že by zatím astronomové neměli co dělat. Sám nález metanu na HD 189733b je překvapivý. Modely předpokládaly, že v takových podmínkách by měl v atmosféře převažovat kysličník uhelnatý a metanu by rozhodně nemělo být tolik, kolik ukazují přístroje. „Měření patrně zachytila záření převážně z temné strany planety, která je poněkud chladnější,“ domnívá se Swain. „Na té jsou patrně fotomechanické mechanismy rozkládající metan méně intenzivní než na straně přivrácené ke hvězdě.“
***
Superstar mezi planetami HD 189733b (vpravo nahoře) je asi nejznámější planeta mimo naši soustavu. Astronomové ji objevili v roce 2005 a kromě základních informací (má hmotnost 1,15 Jupitera, svou hvězdu oběhne za 2,2 dne) o ní víme už i řadu intimních detailů. Jako pro první exoplanetu pro ni máme teplotní mapu. Západ hvězdy v její atmosféře patrně doprovází červánky a planeta má buď měsíc podobný zemskému, nebo nějaký prstencový systém podobný tomu u Saturnu. A to vše díky tomu, jak se planeta dobře vyjímá na pozadí své hvězdy. Přechod planety přes její kotouček způsobuje změnu zářivého výkonu o tři procenta, což je zcela extrémní hodnota.
