Jeho památná věta z olympiády v Atlantě zněla: Každý den přece stojí za to, aby se oslavil. Ani v dobách své největší slávy se netajil svojí láskou k pivu.
Na olympijských hrách v Barceloně ho málem kvůli pití lahvového piva vyhostili z olympijské vesnice.
V současné době na otázku, jestli přece jen jeho řeči o symbióze piva a vodního slalomu nebyly spíše trochu jakási póza, odvětil po svém. Usmál se a pravil: „Já nevím. Jestli to spíše nebyla pravda...“
Prodané medaile
Prodejem zlaté a stříbrné olympijské medaile rozdělil národ. Jedni nechápali, jak to mohl učinit, druzí jeho čin schvalovali.
Medaile tehdy prodal za 150 000 korun a peníze věnoval nadaci Drop In, která za ně nakoupila injekční stříkačky pro narkomany.
A proč medaile prodal? „Tímhle aktem jsem dal najevo, že olympiáda pro mě není důležitá,“ tvrdí i nyní. „Nechci její smysl devalvovat, hezky jsem si tam zazávodil, ale medaile pro mě skutečně neměly smysl.“
Čtyři děti
Jeho družka Pavla ještě v dobách, kdy měli v domácnosti pouze vlkodava Egona, přiznala, že touží po pěti šesti dětech.
V současné době společně vychovávají dcerku Emu a syny Jana, Antonína a Metoděje.
„Doma nemáme televizi,“ říká. „Takže u nás neplatí, že když televize vysílá třeba Popelku ve čtyři hodiny, tak se všeho nechá a jde se na ni koukat. Pohádky máme na DVD, takže je dětem pouštíme, když nezlobí a mají třeba všechno uklizené,“ vysvětluje.
Politika
Pracuje v zastupitelstvu Prahy 6 jako zástupce ODS. Tvrdí, že tak činí i proto, aby mohl spolurozhodovat, jak se bude čtvrť, v níž bydlí, rozvíjet. Pozorně v tomto týdnu sledoval i dění kolem Mirka Topolánka. „Myslím si, že Topolánka všichni známe osm let a pořád říká to samé,“ povídá. „Ty věci, o nichž se v minulých dnech mluvilo, byly vytržené z kontextu.
Teď se řešilo jeho odstoupení, ale to mělo být spíše na programu podzimního kongresu. Měnit ho dva měsíce před volbami... No, nevím, nevím...“
Medicína
Kariéru ve vodním slalomu ukončil před deseti roky i proto, že nechtěl otálet s nástupem do zaměstnání v oboru, který vystudoval. Dobře věděl, že doktořina se špičkovým sportem dohromady nejde.
Začal na interně, poté působil řadu let na emergency (urgentní příjem) v Ústřední vojenské nemocnici, kam dodnes několikrát za měsíc dochází na služby.
Stálý pracovní poměr má ve Fakultní nemocnici v Motole na klinice anesteziologie a resuscitace.
