MILÁN Radní italských měst se cítí být podvedeni bankami a chtějí je žalovat. Banky jim prý dostatečně neobjasnily, kolik zaplatí za městské dluhy. První obvinění padlo tento týden u soudu v Miláně: banky UBS, JPMorgan Chase, Deutsche Bank a Depfa jsou obžalovány z podvodu týkajícího se půjčky Milánu ve výši 1,7 miliardy eur (43 miliard korun). Podobné obchody jako Milán přitom s různými bankami udělalo více než 500 italských měst a jde v nich o 35 miliard eur (asi 890 miliard korun).
Deník Financial Times nedávno popsal příklad ani ne třítisícového italského městečka Baschi v horách střední Itálie, který dobře ilustruje, o co jde.
Místní radní tam navštívil v roce 2004 obchodník jedné italské banky. Nabídl jim, že by mohli platit nižší úroky z obecního dluhu. Konkrétně jim prodal takzvané finanční deriváty - úrokové swapy. Zjednodušeně řečeno, místo pevného úroku ze svého dluhu mělo Baschi platit úrok odvozený od úrokových sazeb centrálních bank.
Úroky byly najednou nižší a splátky menší. Později radní využili další nabídky, a bankéř jim dokonce předem vyplatil do obecní kasy 25 tisíc eur. Jenže úrokové sazby v Evropě stouply, Baschi musí platit víc, a možná nebude mít peníze na provoz místní školy. „Deriváty by se měly zakázat,“ stěžovala si Antonietta Dominiciová, která je v Baschi odpovědná za finance místní radnice. Má vysokou ekonomickou školu, ale v derivátech se nevyzná, a neví, co teď s nimi udělat.
Něco podobného se stalo i v Miláně. Radní tam nakonec obvinili banky z podvodu. Prý je zmátly, nedaly jim dostatečné informace a zatajily jim „skryté náklady“ operace, které se později vyšplhaly na 56 milionů eur. „Je jasné, že magistráty nerozuměly tomu, jaká na sebe berou rizika a jaká je cena (takových obchodů). Tento případ objasní, kdo je za to odpovědný,“ prohlásil advokát Dario Liacono, který je poradcem města v procesu proti bankám.
Spolu s bankami jako právnickými osobami se má v květnu ocitnout před soudem i 11 bankovních zaměstnanců a dva městští úředníci. Banky ale odmítají jakékoliv nařčení z podvodu. Milán „neutrpěl žádnou škodu“, prohlásil mluvčí švýcarské banky UBS. „Neměli jsme žádný zákonem zakázaný zisk, protože náklady za zprostředkování (obchodu s deriváty) jsou plně legitimní, a městu jsme nic nezatajili,“ tvrdí banka UBS.
List Financial Times poznamenává, že milánský proces vzbuzuje rozpaky: jak u bank, které si teď nejsou jisté, co si mohou v obchodech s deriváty dovolit, tak kvůli chování města. Milán je totiž jedním z evropských finančních center se spoustou finančních expertů a právníků, jejichž služby mohlo město využít.
Dluhy? Deriváty je zamlží Analytici připomínají, že deriváty - jde o celou škálu finančních nástrojů svázaných nejen s úroky -umožňují politikům zamlžit skutečnou výši dluhů a odložit jejich splácení na další volební období. Tedy na dobu, kdy ti, kteří si půjčili, už vůbec nemusí být v úřadě. Na optické snížení dluhů využila deriváty třeba i řecká a italská vláda.
Milánský soud se stane precedentem pro další italská města. Některá už připravují žaloby a obchody vyšetřuje italská prokuratura.
Milánské úřady proti bankám chtějí využít zákona, podle kterého musí každá restrukturalizace dluhů měst a obcí snížit výši jejich dluhu, jinak je nelegální. Jenže u úrokových derivátů je těžké odhadnout, kolik dlužník nakonec zaplatí. Mimochodem, dokud byly úroky nízké a obchody výhodné pro místní úřady, nikdo si na banky nestěžoval.
