PRAHA Před necelými dvěma týdny LN psaly o tom, že se uvažuje o tom, že by se mohlo zakonzervovat 33 zbývajících modernizovaných tanků T-72 M4. Ministerstvo obrany popřelo, že by se nyní tankový prapor v Přáslavicích chystalo zrušit. Na druhou stranu ale třicet tanků „nemá žádnou taktickou hodnotu“, jak říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, a udržovat tanky je poměrně drahá záležitost, zvláště v době razantních rozpočtových škrtů.
Modernizace tanku T-72 spadá do druhé poloviny 90. let, kdy byl ministrem obrany lidovec Vilém Holáň. Jde o jednu z několika modernizací či akvizic, které se příliš nevydařily. Jejich cílem bylo jednak zajistit ochranu České republiky především proti nebezpečí z Východu, jednak pomoci českému průmyslu. „Modernizovaný tank sám o sobě je kvalitní, stanoviskem současného vedení resortu ale je, že ,česká cesta‘ jeho modernizace, která se nakonec týkala malého počtu kusů, byla neefektivní a velmi drahá, protože náklady na vývoj a výzkum se při takto malých sériích nemohou vrátit,“ hodnotí dnes ministerstvo obrany tento projekt.
Za ministra Vetchého se rozhodlo o snížení počtu tanků. Důvodem, proč se projekt nezastavil, byl podle některých zdrojů hlavně argument, že modernizované tanky musí Česko zavést do výzbroje, aby se mohly prodávat do zahraničí. Modernizace přišla na 4,5 miliardy korun a žádný tank se vyvézt nepodařilo.
Další projekt, který tentokrát vznikl za ministra Miloslava Výborného, byl nákup 72 podzvukových letounů L-159. „Se znalostí dnešní situace by některá rozhodnutí tehdy nebyla učiněna. To platí obecně. I Severoatlantická aliance přehodnocovala plány, my jsme přehodnocovali také,“ říká dnes Výborný.
„Třeba v případě L-159 se stala řada chyb ze strany státu. Na projektu mělo zájem mnoho lidí a skupin a stát nebyl schopen vykonávat tu správnou funkci,“ říká jeden z bezpečnostních expertů, který si nepřál být jmenován. Na otázku, jak by označil onu bezkoncepčnost a zmatky v akvizicích, se odmlčí a pak řekne jedno slovo: „surrealismus“.
Nákup letounů, z nichž velká část je dnes zakonzervovaná v hangárech, přišel na více než 40 miliard korun. Nyní si ministerstvo alespoň pochvaluje, že se mu podařilo vyměnit pět nepotřebných letadel za jeden transportní stroj C-295 CASA. To má daleko k tomu, jak to mělo dopadnout.
Sedm projektů, které vybraly LN, má společné některé aspekty. V první řadě vznikaly bez důkladnější analýzy dlouhodobějších potřeb a možností ozbrojených sil. Jinak řečeno, chyběla koncepce, která by měla dlouhodobou podporu relevantní části politického spektra. Některé vybírané firmy, které prováděly modernizaci či nabízely nový materiál, možná přicházely s nejnižší cenou, ale na projektech „se učily“.
Poslední důležitou věcí, již mají vybrané projekty společnou, je to, že se pro ně těžko dnes hledá uplatnění. To se týká jak tanků, tak do jisté míry L-159 (část z objednaných kusů se alespoň využívá při ochraně vzdušného prostoru) či radiolokátoru Arthur za 1,5 miliardy korun. Tento sofistikovaný systém by mohl být někdy nasazen v misi, dlouhodobě se jedná o Afghánistánu. Pro letouny Gripen se nakonec našlo uplatnění při hlídkování nad Pobaltím.
Akonečně, vývoj bezpilotního letounu Sojka stál od 80. let desítky milionů korun, a dnes je technologicky zastaralý. A složité bylo i modernizování helikoptér Mi-171Š, které Česko získalo v rámci deblokace ruského dluhu. Pět z nich by mělo být nasazeno v Afghánistánu. Modernizace stála půl miliardy korun a protáhla se o půl roku. „Přijmout v rámci deblokace vrtulníky, které bez další náročné modernizace nejsou nasaditelné, bylo sporné rozhodnutí,“ hodnotí dnes tento projekt ministerstvo obrany.
***
Armádní přehmaty za miliardy
Tank T-72 M4
4,5 miliardy
Zahájení modernizace: 1995; celkové zpoždění projektu bylo dva roky. Původně se mělo modernizovat 353 tanků, v současnosti jich je 33
Náklady: Předpokládané byly cca 19 miliard Kč při počtu 140 kusů (kolem 135,7 milionu za kus); skutečné dosáhly 4,5 miliardy Kč při počtu 33 kusů (asi 136,4 milionu za kus) Využití: existuje tankový prapor v Přáslavicích, nasazení se nepředpokládá
Padáky VTP-100
110 milionů
Rozhodnutí o nákupu: první polovina 90. let Nakoupeno: 730 ks (nákupy proběhly v letech 1996-1999) Náklady: 110 milionů Využití: po smrtelném zranění vojáka bylo rozhodnuto padáky dále nevyužívat
Radiolokátor ARTHUR
1,5 miliardy
Rozhodnutí o nákupu: 2004 (dodávka 2005-2007) Nakoupeno: tři kusy + trenažér a logistická podpora Náklady: 1,5 miliardy korun (přislíbené stoprocentní offsety) Využití: delší dobu se jedná o možném nasazení v Afghánistánu
Bezpilotní letoun Sojka
177 milionů
Vznik projektu: druhá polovina 80. let (spolupráce s Maďarskou armádou), do armády byl zaveden v roce 1997 K dispozici: jeden komplet (a čtyři vozidla) a čtyři letouny Náklady: 177 milionů korun Využití: výzbroj průzkumných jednotek, využití v misích nebude
Letouny L-159
42,7 miliardy
Rozhodnutí o nákupu: 1997 (dodávka probíhala 1999-2004); zpoždění projektu bylo dva roky, nakoupeno 72 kusů Náklady: 42,754 miliardy korun plus pozdější náklady na modifikaci čtyř kusů činily 450 milionů korun Využití: ochrana vzdušného prostoru, cvičení
Letouny JaS-39 Gripen
19,65 miliardy
Schválení nákupu: nákup 24 kusů byl schválen v roce 2002, sněmovna ale odmítla financování, jako nouzová varianta byl v roce 2004 zvolen leasing s možností odkupu Zapůjčeno: 14 kusů (2005) Náklady: 19,65 miliardy (offsety 130 procent) Využití: ochrana vzdušného prostoru, nyní nasazení v Pobaltí
Modernizace vrtulníků Mi-171Š
500 milionů
Dodávka: 2005-2006, modernizace 2007 (zpoždění půl roku) Počet kusů: 16 vrtulníků dodaných v rámci deblokace ruského dluhu Náklady: 500 milionů korun (na modernizaci pěti kusů) Využití: modernizované vrtulníky budou nasazeny v Afghánistánu, jsou používány v krizových situacích v ČR
