Dobrá zpráva do špatných časů: loni Česká republika dostala z Evropské unie o 22 miliard korun víc, než kolik jí odvedla, a letos by čistý příjem mohl být ještě větší. Vzhledem k tomu, že nezanedbatelná část dotací z Bruselu jde na hladové zdi a hladové zdi jsou zrovna v módě, je každá miliarda z jiného než státního rozpočtu vítaná. Blíží se však rok 2013 a s ním časy, kdy Evropskou unii začneme financovat i my.
V evropských fondech není přehnaná spravedlnost. Irsko Evropa masivně dotuje skoro 40 let a přestože dnes je na hlavu bohatší než Británie, přispívat začne až rokem 2014, tedy stejně s Čechy. V osmdesátých a ještě na začátku devadesátých let osciloval příspěvek z Bruselu mezi 4 a 5,5 procenty irského HDP. Loňský příspěvek Bruselu Praze nesahal ani k hranici jednoho procenta výkonu české ekonomiky.
S tím, jak se blíží náš přestup z tábora příjemců do tábora dárců, blíží se snad i den, kdy se v debatách o výhodách a nevýhodách členství v unii přestane používat ubohý argument „berou peníze, tak ať jsou zticha“.
Irové to loni, když si dovolili hlasovat proti Lisabonské smlouvě, měli v eurofilních novinách na talíři pořád, česká vláda v tlumenější verzi taktéž. A to – jak v podobné souvislosti řekl Miloš Jakeš – ani neprotestovala.
Čtěte „Česko rekordně...“ na str. 12
