Požadavek zavést milionářskou daň zazněl v posledních měsících vícekrát. Ti, kteří tento krok podporují, argumentují jednoznačně: Kdo mohl v uplynulých desetiletích v Československu získat miliony? Pouze „obchodníci v černém sektoru“ (veksláci) a vysocí funkcionáři. (Podle některých údajů je v Československu asi 50 tisíc multimilionářů.) Odpůrci poukazují především na tři momenty - nedemokratičnost takového opatření, složitost provedení celé operace a v neposlední řadě připomínají historickou paralelu s rokem 1947, kdy placení milionářské daně prosadili komunisté.
Jak se na uzákonění milionářské daně díváte vy?
Za KSČS tiskový mluvčí Josef Hora: „V souladu s naším volebním programem podporujeme progresivní zdanění vysokých příjmů a v této souvislosti považujeme vyšší zdanění příjmů a majetku milionářů za sociálně spravedlivé.“ Za ČSL tiskový mluvčí Vladimír Elis: „Domníváme se, že by každý občan mohl provést přiznání majetku. Toto by se srovnalo s legálními příjmy (mzda podle daňových přiznání, dědictví, atd.) a přebývající část by podléhala progresivnímu zdanění. Občan, který by neprovedl poctivé přiznání majetku, by s ním nikdy v budoucnu nemohl legálně nakládat.“ Za OF tiskový mluvčí Vladimír Železný: „Se zavedením milionářské daně nesouhlasíme. Takové řešení neodpovídá účelu, pro který je navrhováno. Nemusí totiž nutně postihnout neprávem nabytý majetek, naopak se může dotknout majetku získaného zcela zákonně. Může se tedy stát institucionalizovanou závistí.
Milionářská daň by se navíc nutně dotýkala anonymity peněžních vkladů, která je významným prvkem posilujícím důvěryhodnost finančních institucí, prvkem, který se podařilo udržet dokonce i za komunistického režimu. V našem právním řádu máme cesty, jak postihnout majetek, který byl nabyt nezákonně třeba v rámci funkčního postavení. Takový majetek by neměl být naslepo postihován plošným opatřením, jakým je milionářská daň, ale může a měl by být zabaven právní cestou - soudně.“ (LN, 21. 11. 1990)
... A CO TEHDY DĚLAL MARIÁN ČALFA
Federální premiér Marián Čalfa přicestoval 23. listopadu na pracovní návštěvu Východoslovenského kraje. V rozhovorech o budoucím ekonomickém uspořádání republiky s pracujícími Strojíren potravinářského průmyslu ve Svidníku zdůraznil, že to „bude úplně jiný systém, podstatně lepší, ale i spravedlivější“. „Ukazuje se, že lidé nemají jasnou představu o novém uspořádání, v němž stát přestane být Jánošíkem, který prosperujícím bere a neschopné donekonečna podporuje,“ pravil Marián Čalfa.
ZPRÁVY LN Z MOCNÁŘSTVÍ
Netřeba připomínati, že Napajedla v posledních létech hospodářsky i průmyslově upadají. Poslední pak zpráva o zřízení okresního soudu ve Zlíně (okresu napajedelskému odpadne asi 10 obcí) byla by opravdu hřebíkem do rakve města našeho, kdyby povolaní činitelové místní místo faktické práce omezovali se i nadále jen na všední práce o nutnosti zvelebení Napajedel v ohledu hospodářském i průmyslovém. (LN, 19. 11. 1912) Měl jsem šedivé vlasy. Všechny pokusy s všelikými prostředky ku barvení byly bezúčelné a jen přírodním barvivem na vlasy „Longinovým výtažkem z ořechových slupek“ nabyl jsem trvale svou dřívější mladistvou barvu vlasů, takže dnes žádný ani netuší, že mé vlasy jsou barvené.
(LN, inzertní rubrika, 20. 11. 1912) Vídeňská bursa (1): Na dnešní burse panovala naprostá zdrženlivost následkem štvaní vídeňského tisku proti Srbsku. Kursy se znatelně oslabily. Kreditky klesly o 3.50 K, uherské kreditky o 8.-, alpinky o 9.50, rimavské o 10.-, Škodovky o 7.-. Odpoledne vytvářel se obchod velmi nervosně. Bursa reagovala velmi ostře na příznivé i nepříznivé zprávy.
Kursy byly z počátku ještě víc oslabeny, zejména když z Berlína přišly nižší záznamy.
Když byl znám článek srbské Samoupravy, inscenovala místní spekulace divoký hon v Alpinkách, jimž pak byl stržen celý trh.
(LN, 20. 11. 1912) Vídeňská bursa (2): Zajímavý doklad ke karakteristice nynějších poměrů na vídeňské burse přináší Berl. Tageblatt. Je to zvláštní, že doposud o těch věcech nehlesl ani jeden vídeňský list, ačkoliv o nich vědět musel. Mlčky podporoval akci, pomocí které využívali různí lidé nynější napjaté situace a zejména sporu rakousko-srbského k snadnému výdělku. Citovaný list píše: V kavárnách poblíž bursy (na Schottenringu) vyvíjí se přes všechny úřední zákazy rozsáhlý odpolední a večerní, po případě i o svátcích a nedělích dopolední obchod. (LN, 21. 11. 1912)
