* LN Příběhu podivuhodné lásky se v devítimilionovém Švédsku prodalo 300 tisíc výtisků. Předtím jste přeložil Popmusic z Vittuly Miky Niemiho, již si koupilo 800 tisíc čtenářů. Máte pro tato vysoká čísla nějaké vysvětlení?
Vysvětlení bych osobně hledal hlavně v jejich poutavosti, čtivosti a výrazné odlišnosti od mainstreamu: Niemi „objevil“ magický, Bohem i svými krajany zapomenutý kraj Tornedalen, Vallgren zahrál na romantickou notu a módní intelekt nahradil fantazií, iracionálnem a citem. To ocenili jak čtenáři, tak kritika - obě díla získala nejprestižnější švédskou cenu Augustpriset.
* LN Příběh podivuhodné lásky začíná v roce 1813 - označil byste jej tedy za historický román?
Ano, pokud se tím myslí, že se odehrává v historických kulisách a že autor umí zasvěceně vylíčit dobu, do které příběh zasadil. Zároveň je to ovšem taky, jak naznačuje název, román milostný - jakkoli začíná v bordelu! Těžiště díla v každém případě neleží v historických událostech a souvislostech, ale v silném příběhu, který spisovateli umožňuje, aby rozvinul své představy a využil svých fabulačních schopností.
* LN Co dalšího by z Vallgrenova díla stálo za překlad?
Druhou nejvydávanější a nejpřekládanější knihou je román Dokument o hráči Rubašovovi, který navazuje na tradici Fausta či Mistra a Markétky. Za úvahu by zřejmě stály i další tituly - například v Rusku vyšlo prakticky všechno, co autor napsal, včetně nekonvenčního průvodce Berlín za 8 dní. A jistě by nebylo nezajímavé, kdyby se nám Vallgren někdy představil ve své druhé profesi: je totiž taky úspěšný skladatel, textař a zpěvák.
