Muzikant, skladatel, malíř, zpěvák, spisovatel, scenárista, divadelník, režisér, moderátor... A skvělý bavič. V oblasti umění je František Ringo Čech gigantem, cizí mu však není ani sport.
Ba co víc, sport miluje!
„A specielně fotbal,“ vyznává se temperamentní chlapík, který letos oslavil neuvěřitelné čtyřiašedesátiny. Fotbalu holduje i přesto, že jej závodně nikdy nehrál. „Zkoušel jsem to, ale velice neúspěšně, neměl jsem dost talentu,“ přiznává Čech, který však později bavil diváky v dresu Amfory. „A nejen bavil – hrál jsem za ni 18 let a v historické tabulce střelců mi stále patří místo mezi prvními pěti. Pak jsme se nerozešli zrovna v dobrém, ale jinak na ty roky vzpomínám rád,“ pokyvuje hlavou.
Fotbal, hokej, lyžování...
Do palety jeho oblíbených sportů se však nevejde basketbal.
„Košíkovou přímo nesnáším, myslím, že jenom barbaři sahají na míč rukama.
A zlobí mě, jak se z toho u nás dělá oblíbený sport.
Jenom ta televizní reklama! Jihočeská vesnička, hoši mají na barokním selském stavení připevněný koš a trefují se do něj míčem, maminka jim nese sýr... A přichází Santa Claus, dědek, který se k nám vnutil a vypudil dědu Mráze, a hraje s dětmi košíkovou. Hrůza!“ čertí se s úsměvem.
Při zmínce, že basketbal je jedním z nejdynamičtějších sportů, jen zakroutí hlavou.
„Prosím vás, co je na tom dynamického? Příšerná nuda!“
Je jednou z těch známých osobností, pro něž platí: fotbal rovná se Slavia.
„V roce 1996 jsem se dožil vítězství v lize, postupem do Ligy mistrů se mi splnil další sen. To je strašně moc, to je zenit naší kopané. A ta výhra nad Steaou! Tým velmi důstojně otevřel své účinkování v elitní soutěži,“ pochvaluje si.
Pak ovšem zvážní. „Obávám se, že je to konec. Nebo snad máte dojem, že můžeme porazit Arsenal? Jasně, srdce a bojovnost vykonají mnohé, ale na zázraky moc nevěřím. Možná Sevilla...? Všichni však musíme Slavii děkovat a milovat ji za to, co pro naši kopanou letos udělala,“ má jasno.
Jeho srdce bije pro Slavii tak mocně, že jej nerozladila ani nedělní prohra Slavie na hřišti Bohemians. „Ten výsledek s Vláďou Čechem, Michalem Suchánkem a Leošem Marešem vážně nebereme. Určitě je to tak, jak říkal Vláďa – byl to jeden z dalších mistrovských tahů trenéra Jarolíma, jak zmást Arsena Wengera i celý Arsenal!“
