Stav legislativní nouze na žádost vlády vyhlásila šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09.
„Kdybychom nechali mechanismus v té původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody o částku 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, trvale bychom zvýšili další výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun,“ uvedl Jurečka minulý týden po minulém jednání vlády, na němž se dohodla na tom, jak má změna vypadat.
Teprve v pondělí ale členové vlády „odklepli“ změnu na dálku - per rollam.
Ovšem o zákon bude ostrý boj v parlamentu. „Vládu čeká peklo. Uděláme vše pro to, aby se zákon neschválil. Budeme mluvit, budeme obstruovat,“ řekl předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček v nedělní debatě na CNN Prima News.
Návrh vlády označil dokonce za protiústavní. Podle jednoho z právních názorů totiž důchodcům vznikl nárok na růst penzí od června v původní výši už samotným faktem růstu inflace, ze které plyne zvyšování penzí.
Penze se podle zákona kvůli inflaci mimořádně navyšují tehdy, pokud přírůstek indexu spotřebitelských cen překročil za sledované období pět procent. Zvedá se zásluhový procentní díl důchodu. Roste o tolik procent, kolika dosáhl cenový přírůstek.
Podle Jurečkou přichystané a vládou odklepnuté novely má mít zvýšení penzí dvě složky. První má být zvýšení důchodů o 400 korun stejnou částkou všem, a pak k tomu ještě další růst nad tuto částku ve výši 2,3 %. Místo 34,4 miliardy korun to má letos stát 15,4 miliardy korun navíc.
„Musí tady být také i nějaká určitá míra solidarity nejenom mezi nejstarší generací lidí, kteří jsou poživateli důchodů, ale také i zohlednění třeba té střední nebo mladší generace,“ hájí Jurečka návrh.
Sněmovna má novelu schvalovat na mimořádné schůzi 28. února. Poté by měl dostat normu Senát a k podpisu prezident republiky.
Nejzazší termín pro vládu, aby mohla penze zvýšit méně, podle upravených pravidel, je, aby změna vyšla 21. března ve Sbírce zákonů.