Stařec a moře
Zdá se, že už to není boom ani vlna, ale spíše epidemie audioknih, samozřejmě pouze ve smyslu šíře tohoto fenoménu. Možná že by nějaký sociolog a lingvista zároveň dokázal vysvětlit, že jde o vyrovnávání rovnováhy mezi mluveným a psaným. Nejprve byl hovor z očí do očí nahrazen telefonním hovorem, ten teď zas bývá často nahrazován esemeskami a e-maily, a tak píší i ti, kteří opravdu vůbec psát neumějí. A na druhou stranu je tedy čtení nahrazováno posloucháním knih.
Vydavatelství Tympanum přineslo audioknihu Stařec a moře. Nahrávku se stopáží tři hodiny čtyřicet minut načetl – v překladu Františka Vrby – Ladislav Mrkvička. A byla to šťastná volba, herec velmi citlivě odstiňuje starcův a chlapcův svět.
Novela vydaná v roce 1952 má v díle Ernesta Hemingwaye zvláštní postavení. V roce 1953 za ni získal Pulitzerovu cenu a o rok později také Nobelovu cenu. Próza je přímo zmíněna ve zdůvodnění stockholmské komise.
Populární dílo ale na druhou stranu milovníkům Hemingwayova díla často připadá jako kukaččí vejce. Daleko moudřejší už ukázali, jak se liší věcný styl autorových povídek od patetizujícího Starce a moře – o čemž se lze přesvědčit i při poslechu této audioknihy.
Proto stockholmská komise zdůvodněním na prestiži Nobelově ceně příliš nepřidala, jako ostatně předtím i potom tolikrát. Ale na druhou stranu Ernesta Hemingwaye a Starce a moře lidé aspoň znají. Jak dojemně o tomto díle třeba promlouvá Bohuš Záhorský ve skvělém filmu Láska jako trám.
HODNOCENÍ LN ****
Radek Malý
Malá tma
Jsou básníci, kteří se snaží dosíci nesmrtelnosti, nadčasovosti svých veršů tím, že v nich nezmiňují nic konkrétního. Nic proti tomu. Jiní zas jdou toutéž cestou proto, že nechtějí své verše špinit pomíjející realitou.
K takovým autorům Radek Malý (1977) nepatří, jak dokazuje i jeho čtvrtá sbírka Malá tma, kterou vydalo nakladatelství Host. O tom se lze přesvědčit hned v prvním verši: „Vyhnal jsem svý Němce za svých malých Sudet.“
V tomto směru je na Radku Malém sympatické až jakési bezohledné riskování. To má však ve výsledku i odvrácenou stranu. „Hmm Česko hledá Superstar/ Herr Gott se chytá za nos/ Budu se modlit... Lovu zdar/ a velkou sledovanost!“ Zde jako by se autor snažil zůstat nad věcí, ale ve skutečnosti se ocitá pod realitou, která jeho pokus o báseň zavalila.
Jinak ale básník i v Malé tmě ukazuje, že je talentem bohatě obdařený. Nová sbírka pak potvrzuje rovněž autorovu „rozlítanost“. Nejenže se opět objevují verše odkazující k cestám do různých míst, ale nechybí ani němčina či odkaz na věty známé ze slabikáře: „až Ema vyjme maso z mísy,/ vezmem se. Já tě, ty mě. Na hřbitov.“
A tak se zde zrcadlí to, že Radek Malý je překladatelem, dosud ponejvíce německé expresionistické poezie a také spoluautorem Slabikáře, vydaného v roce 2004. Autorova všežravost má za následek to, že do jeho poezie patří i techno hudba, aniž by se však musela snižovat na její úroveň: „Burácí techno/ Tančí se, jasná věc/ A to je všechno/ Na konci kostlivec“. A také, že poezie patří k životu...
HODNOCENÍ LN ****
