„Ještě tento týden chci poslat do vlády k projednání návrh, aby ministerstva ušetřila dalších 10,2 miliardy korun nad rámec zhruba šesti miliard požadovaných mým předchůdcem Eduardem Janotou,“ řekl Lidovým novinám ministr financí Miroslav Kalousek.
Kdyby vláda Kalouskův návrh odmítla, podíl deficitu státního rozpočtu na HDP by koncem roku činil 5,8 procenta. „To pokládám za nemožné, protože by to snížilo kredibilitu našeho reformního úsilí,“ řekl Kalousek.
Ke škrtům ve výdajích jednotlivých ministerstev je nutné přistoupit i přesto, že výběr daní v porovnání s loňským rokem začal opět růst. Kalouskův předchůdce Janota přitom v minulosti uvedl, že výše dalších škrtů ministerstev bude záviset na vývoji výběru daní, zejména daní firem.
Ke konci června vybralo ministerstvo financí na daních 257,7 miliardy korun, což je o 19,2 miliardy více než v prvním pololetí loňského roku. Uvedl to vrchní ředitel ministerstva financí pro daňovou správu Jan Knížek. Do této sumy přitom nejsou započítané spotřební a ekologické daně ani část daně z přidané hodnoty vybíraná celními úřady.
Firmy odvedly ke konci června na daních z příjmů 77,3 miliardy korun, což je o 7,4 miliardy korun více než v loňském roce.
Knížek připustil, že i po očekávaných daňových vratkách, jejichž přesná výše bude známa během září, by příjmy státu z daní firem měly být oproti loňsku vyšší „v řádech miliard“. Řekl také, že výše vybraných daní a celkových útrat ministerstev spolu „úzce souvisí“. Kalousek ale upozornil, že výdaje ministerstev není možné vázat pouze na daňové příjmy. „V potaz je nutno brát celkový stav veřejných rozpočtů, na který má velký dopad i ztrátové hospodaření obcí,“ řekl ministr.
