Obrana zároveň vyčlení ze svého rozpočtu dalších asi 1,4 miliardy korun, celkem tak podle ekonomické náměstkyně ministerstva Blanky Cupákové půjde na urgentní nákupy asi 2,8 miliardy korun.
„Plním to, co jsem říkala, že budu o finanční prostředky žádat průběžně podle toho, jak budu vědět, co budeme schopni utratit,“ řekla Černochová. „Chápu, že situace je ve všech resortech složitá, že peníze mohou chybět školákům, v sociální oblasti, ve zdravotnictví. Že peněz je nedostatek a já nemůžu být křeček, který si stahuje peníze pod sebe a nedokáže je utratit,“ dodala. Nevyloučila, že letos může požadovat ještě další peníze.
Předseda vlády Petr Fiala s navýšením rozpočtu pro obranu počítá. „Je to první konkrétní krok v rámci našeho záměru zvýšit investice do obrany o 48 miliard,“ uvedl.
Dodávky, které si vláda objedná, bude Tatra plnit přednostně. „Tatra je připravena přednostně plnit objednávky pro Armádu České republiky,“ řekl mluvčí automobilky Tatra Trucks Andrej Čírtek.
Černochová požádala Stanjuru o zvýšení rozpočtu pro obranu tento týden. Zástupci vlády již dříve avizovali, že pokud bude ministerstvo obrany kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po ruské agresi na Ukrajině potřebovat přidat peníze, vláda bude připravena úřadu vyjít vstříc.
Poslanci již na žádost Černochové při schvalování rozpočtu na letošní rok původně vládou předložený návrh zvýšili o miliardu korun na 89,15 miliardy korun. Peníze ministerstvo použilo na nákup ručních palných zbraní.
Bezpečnostní rada státu podle Cupákové ministryni uložila, aby hledala možnosti urgentních nákupů vojenského materiálu. Úřad proto oslovil české zbrojaře s dotazem, jaký požadovaný vojenský materiál jsou letos schopni České republice přednostně dodat.
Vozy mohou být ještě letos
Podle Cupákové je domluveno s kopřivnickým výrobcem, že je schopen slíbená vozidla dodat ještě letos. „Je skvělé, že i český obranný průmysl se nám snaží vyjít vstříc,“ uvedla. Ocenila také podporu ministra financí. Bezpečnostní situace podle náměstkyně umožňuje ministerstvu obrany uplatňovat při urgentních nákupech v oblasti obrany a bezpečnosti jednací řízení bez uveřejnění.
„Naprosto logicky jsme ale opatrní, abychom i zpětně urgentní nákupy z hlediska dodržení všech legislativních pravidel byli schopni obhájit, stále jsme si vědomi toho, ze hospodaříme s penězi daňových poplatníků,“ poznamenala.
I kvůli krizi na Ukrajině se vystupňoval tlak, aby členské státy NATO co nejdříve vydávaly na svou obranu slíbená dvě procenta HDP. Česká vláda se již dříve zavázala tohoto cíle dosáhnout v roce 2025. Ministerstvo obrany dlouhodobě upozorňuje, že významné zbrojní zakázky je obtížné připravit v krátké době a čerpání rozpočtu tak nelze z roku na rok podstatně navýšit.
S plánováním investic má úřadu pomoct připravovaný obranný fond, na který by plynula část prostředků, určená na zbrojní investice. Ministerstvo by tak mělo lepší představu, kolik peněz bude mít v příštích letech k dispozici a mohlo tak lépe své výdaje plánovat zejména ve víceletém horizontu. Z fondu se pak bude čerpat podle toho, jak bude ministerstvo uzavírat smlouvy s dodavateli. Jeho zřízení vládní koalice slíbila ve svém programovém prohlášení.
Kromě zákona o zřízení obranného fondu ministerstvo chystá i předpis, který by uzákonil povinnost státu dávat na obranu dvě procenta HDP.
