Podle ministra Bartáka vojenská základna na stejném místě fungovala již před umístěním radaru, takže ani instalace nové techniky si nevyžádala zásahy do infrastruktury, jako například mýcení lesa a podobně. Před novým radarem tam fungovaly starší ruské stroje.
“Příměr mezi budováním radarové základny v Brdech a radarem v Sokolnicích bych nehledal. Ke kompenzacím se nechystáme, protože se domníváme, že na ně neexistuje legitimní nárok,” vzkázal ještě před společným setkáním starostům přilehlých obcí Barták. Podpořil ho i jihomoravský hejtman Michal Hašek, podle něhož by takové kompenzace nebyly ani spravedlivé. “Proč by je potom neměli mít například lidé bydlící vedle Univerzity obrany nebo židenických kasáren,” podotkl Hašek.
Přesto chce ale ministr se starosty mluvit. Jejich námitky se jim společně pokusí vyvrátit i další vojenští odborníci, mimo jiné i armádní hygienik a experti na měření. Společně se setkají při jednání bezpečnostní rady kraje. Ministr ujišťuje, že kdyby se při testování objevila nějaká věc, která by nebyla v souladu s předpisy, armáda by radar nezprovozňovala. “To ale nepředpokládáme. Síť páteřních radarů existuje po celém světě,” uvedl Barták. “To rozhodnutí padlo a těžko ho měnit,” dodal.
Protestují proti záření i umístění na slavkovském bojišti
Obavy z možného záření či rušení televizních vln nejsou jediným důvodem protestů. Dalším je to, že radar, jeden ze dvou tohoto typu v České republice, stojí v centru slavkovského bojiště, nedaleko Mohyly míru. Jeden z pořadatelů tradičních vzpomínkových akcí k výročí slavné Napoleonovy bitvy z roku 1805 Miroslav Jandora se také chystá s Bartákem sejít. "Nebyli jsme proti radaru, ale proti jeho umístění," připomíná souvislost s padlými vojáky. Věří, že armáda vyjde vstříc alespoň při akcích ke slavkovské bitvě.
Hlavní námitkou místních je možné záření či rušení televizního příjmu, jiní protestují proti tomu, že nedostali dostatečné informace. Proti stavbě bojovaly radnice i u soudu, ale neúspěšně.
Ministr poukazuje na to, že radnice v jiných městech České republiky mají naopak o spolupráci s armádou zájem a jsou dokonce ochotny se podílet investičně. Přítomnost vojenských posádek totiž znamená pro místní spíše profit a pracovní místa. “Trend už není vybudovat dvě tři mamutí základny a vojsko do nich sestěhovat, ale naopak nechat menší posádky žít s lidmi. Ti mají pak lepší pocit, že tam vojáci jsou a pomohou ,” míní ministr. To se podle něj potvrdilo i letos při povodních.
