„S fundamentalismem, který se dostal někam do roviny, kdy se díváme na mrtvý les, s tím bych chtěl skončit,“ uvedl Drobil. „Kdyby si ministr dal tu práci, určitě by zjistil, že les se na mnoha místech Šumavy dobře zmlazuje i přirozeným způsobem,“ řekl k tomu LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Aktivisté také kritizovali, že přijel v doprovodu politiků, ale odborníky s sebou nevzal.
Drobil slíbil starostům obcí a hejtmanům Plzeňského a Jihočeského kraje, že ministerstvo spolu s kraji a obcemi vytvoří vládní návrh zákona o šumavském parku, který by měl přesně a v dlouhodobém výhledu určit způsob hospodaření v šumavských lesích. Zákon by mohl začít platit už 1. července 2011.
O kácení nejde „Koncepce se musí kompletně změnit. Třeba ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se mohlo stát, že park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit,“ emotivně promlouval Drobil.
Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly jde především o to, aby způsob ochrany šumavských lesů dostal po dohodě se samosprávou jasná dlouhodobá pravidla, která se nebudou měnit s každým novým ministrem. Bývalý ministr Martin Bursík totiž po orkánu Kyrill nařídil, aby se část Šumavy, bez ohledu na to, zda se jedná o první, či druhé zóny, ponechala ryze přírodnímu vývoji bez zásahů proti kůrovci.
„Jenže tímto způsobem se rozloha takzvaných bezzásahových území najednou zvedla z původních 13 na 30 % rozlohy parku,“ řekl LN Zimola. Kraje proto podle něj žádají, aby nový zákon jasně rozdělil šumavský park do tří zón, v nichž budou na základě konkrétních přírodních podmínek jasně stanoveny cíle ochrany přírody.
„To není o kácení, ale o tom, abych si řekli, kde budeme prosazovat přírodní vývoj a kde naopak budeme proti kůrovci zasahovat nebo třeba uschlému lesu pomůžeme výsadbou,“ uvedl Zimola.
S Drobilovým návrhem na vytvoření nové zonace v parku, který není ve sporu o Šumavu ničím novým, tentokrát paradoxně souhlasí i ekologické organizace. Aktivisté ale zároveň tvrdí, že vůbec nevědí, co má ministr na mysli, když mluví o zásadní změně koncepce ochrany šumavské přírody. „My bez výhrad souhlasíme s tím, aby bylo jasně zákonem stanoveno, že na určité rozloze parku ponecháme obnovu lesa ryze přírodním procesům, jinde bude platit přechodový režim nebo lesnický. Nesmí to ale znamenat, že se zmenší území, na kterém se už dnes nezasahuje,“ řekl Bláha.
Jestliže navíc podle něj část rozlohy parku tvoří lesy, kde zůstává kůrovcem napadené dřevo, z něhož brouk už vylétl, nemají dodatečné lesnické zásahy žádný smysl. A to včetně umělé výsadby.
