Polovinu členů by tvořili soudci Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu, zbytek nesoudci z řad právníků. Kárnou žalobu by mohli podat ministr spravedlnosti, prezident, ombudsman a předseda Nejvyššího soudu. Norma je reakcí na nález Ústavního soudu, který pasáž zákona o odvolávání soudních funkcionářů kvůli případu šéfky Nejvyššího soudu Ivy Brožové zrušil.
Původní úprava dávala pravomoc odvolávat předsedy soudů ministrovi spravedlnosti. Podle ústavních soudců to ale příslušníkovi exekutivní moci nepřísluší, protože předseda soudu není jen manažerská funkce, ale i pozice spojená se soudcovskou nezávislostí, uvedl ministr, podle něhož nynější novela vychází tomuto verdiktu Ústavního soudu vstříc.
Pospíšil chystá i další úpravu, která má stanovit časově omezený mandát soudních funkcionářů. "Pokud se nám podaří obě novely schválit, tak se přiblížíme k tomu, aby předseda soudu byl manažer, který odpovídá za řízení svého soudu i za to, jak soudci na jeho soudu soudí," dodal. Další změnou má být složení kárných senátů, které rozhodují o kárných proviněních soudců. Podle návrhu v nich mají v budoucnu zasednout vedle soudců i zástupci dalších právních profesí, například advokáti nebo notáři.
Tímto vnesením "laického prvku" se má zajistit v rozhodování o chybách soudců větší objektivita a nestrannost a zabránit profesní solidaritě. Pospíšil uvedl, že kárné řízení s Brožovou se bude řešit podle současných zákonů. Rozhodovat bude tedy kárný senát Vrchního soudu, v případě odvolání se pak věc přesune k Nejvyššímu soudu. Ministr podal na Brožovou kárnou žalobu kvůli tomu, že ho neinformovala o čtyřicetimilionové pokutě udělené Nejvyššímu soudu.
Pospíšil označil novelu zákona o soudech a soudcích za relativně křehký kompromis" mezi parlamentními stranami a představiteli justice. I když předpokládá další diskuse v parlamentu, zásadní výhrady ze strany opozice nečeká.
