PRAHA / NEW YORK Nový americký ministr financí Tim Geithner zakázal bankovní skupině Citigroup koupit nové tryskové letadlo určené pro přepravu špičkových manažerů firmy. Geithner tak učinil pouze několik dní před hlasováním Kongresu o osudu „záchranného balíčku“ pro americkou ekonomiku v hodnotě téměř 890 miliard dolarů. Ten se má stát prvním významným opatřením přijatým novou vládou prezidenta Baracka Obamy. A Geithner chce dokázat, že nová americká administrativa hodlá nekompromisně sledovat účelné využívání státní pomoci. Citigroup nedávno přijala státní pomoc v rámci prvního „záchranného balíčku“, který propadající se americké ekonomice na podzim poskytla vláda bývalého prezidenta George Bushe. Americká vláda posílila kapitál banky o 45 miliard dolarů a zaručila se za významnou část toxických aktiv banky, tedy cenných papírů, jejichž výsledná hodnota může být sporadická. Citigroup se tak zařadila mezi největší příjemce dosud poskytnutých státních subvencí.
Geithner se proto rozhodl přimět Citigroup zrušit plánovaný nákup soukromého tryskáče. Podle informací listu Financial Times plánovala Citigroup koupit letoun Falcon 7X v hodnotě kolem 50 milionu dolarů. Geithner trval na zrušení nákupu tryskáče i přes to, že by banka údajně mohla za neodebrání letadla zaplatit pokutu kolem čtyř milionů dolarů, pakliže se nepodaří pro tryskové letadlo sehnat náhradního kupce. Banka na Geithnerův pokyn reagovala stručným oznámením, že neplánuje převzetí žádného nového letadla.
Postupem proti Citigroup zahájil Geithner své tažení za transparentní využívání peněz firmami, které přijmou státní pomoc. Gaithner pracuje na vytvoření nových pravidel, která mají zamezit politikům či lobbistům ovlivňovat výdaje firem. V budoucnosti by americké ministerstvo financí mělo zveřejňovat detailní vysvětlení každé investice plynoucí z veřejných rozpočtů.
Bonus manažerům: miliardy dolarů Geithnerova iniciativa má pomoci vymýtit obavy, že firmy budou moci zneužívat prostředky z veřejných fondů k vlastnímu obohacení. Takové spekulace posílilo nedávné zjištění, že investiční banka Merrill Lynch utratila miliardy dolarů na výplatu bonusu manažerů jen krátce poté, co přijala státní pomoc ve výši deseti miliard dolarů. To vyvolalo napětí mezi občany i politiky a ohrozilo i přijetí druhého „záchranného balíčku“ Obamovy administrativy.
Sám Obama při prezentaci svých plánů uvedl, že na transparentnost státních výdajů bude klást velký důraz. Obama oznámil, že jeho administrativa počítá s vytvořením speciální webové stránky (www.recovery. gov), na které bude moci veřejnost sledovat, kam peníze z kapes daňových poplatníků míří.
„Namísto přerozdělování peněz zahaleném rouškou tajemství budeme zveřejňovat rozhodnutí o investicích z veřejných fondů. Vyvineme maximální úsilí, abychom vymýtili mrhání se státními penězi, a také neefektivní či zbytečné investice,“ vyhlásil Obama.
***
Za co bojuje ministr financí Tim Geithner
„Záchranný balíček“ Obamovy administrativy původně počítal s výdaji ve výši 825 miliard dolarů. Finanční výbor Kongresu v pondělí přidal téměř přes 60 miliard. Hlavní výdaje mají směřovat do energetiky, vzdělávání, zdravotnictví a infrastruktury.
