Pokud by s předlohou souhlasil parlament a prezident, církevním řádům by stát vrátil třetinu majetku, dvě třetiny má tvořit finanční náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil dohromady asi 270 miliard korun. Zákon má začít platit od roku 2009.
Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) věří, že vyrovnání, na kterém se na konci loňského roku dohodli zástupci vládní komise s představiteli všech 17 státem financovaných církví, podpoří i část opozice. Zákon ale naráží na odpor některých poslanců vládní ODS, kterým připadá konečná suma příliš vysoká. Je proto možné, že navrhnou určité změny.
Vlk: Podmínky nahrávají státu
Představitelé katolické církve naopak tvrdí, že výsledná částka je velkým kompromisem spočívajícím v mnoha ústupcích zejména z jejich strany. Podle kardinála Miloslava Vlka bude nominální hodnota dohodnutých splátek díky inflaci za 60 let odlišná. Připomíná i to, že církevní památky výrazně přispívají k ziskům státu z turistického ruchu. Podle Vlka jsou podmínky majetkového vyrovnání výhodnější spíše pro stát.
Návrh předpokládá, že po dobu dvaceti let bude dobíhat současný model financování církví, ale tak, že vyplácená částka bude každoročně o pět procent nižší. Toto přechodné období má umožnit církvím přizpůsobit se nové ekonomické situaci.
Jehlička je také přesvědčen o tom, že stát zákonem dlouhodobě ušetří. Suma, kterou by v příštích desítkách let církvím především na platy duchovních dával, by totiž podle něj stále rostla. V posledních letech činí přibližně miliardu, počet duchovních roste a předpokládá se další nárůst stejně jako nárůst počtu registrovaných církví.
Lidovci odmítají handl
Ministr kultury také již dříve stejně jako další lidovci odmítli úvahy, že by KDU-ČSL vyměnila podporu Václavu Klausovi v nadcházející prezidentské volbě za prosazení zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Podle Jehličky je jen souhrou okolností, že o návrhu zákona se rozhoduje v období před volbou hlavy státu.
Církvím má připadnout zpět pouze majetek v držení státu a státních organizací, nikoliv obcí, krajů nebo soukromých osob. Církve se dohodly, že finanční náhradu si rozdělí tak, že 83 procent připadne římskokatolické církvi, zbytek ostatním církvím a náboženským společnostem. "Jedná se o velkorysé gesto ze strany katolické církve, protože její poměr na komunisty uchváceném majetku byl vyšší," uvedlo ministerstvo kultury.
Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) věří, že vyrovnání, na kterém se na konci loňského roku dohodli zástupci vládní komise s představiteli všech 17 státem financovaných církví, podpoří i část opozice. Zákon ale naráží na odpor některých poslanců vládní ODS, kterým připadá konečná suma příliš vysoká. Je proto možné, že navrhnou určité změny.
Vlk: Podmínky nahrávají státu
Představitelé katolické církve naopak tvrdí, že výsledná částka je velkým kompromisem spočívajícím v mnoha ústupcích zejména z jejich strany. Podle kardinála Miloslava Vlka bude nominální hodnota dohodnutých splátek díky inflaci za 60 let odlišná. Připomíná i to, že církevní památky výrazně přispívají k ziskům státu z turistického ruchu. Podle Vlka jsou podmínky majetkového vyrovnání výhodnější spíše pro stát.
Návrh předpokládá, že po dobu dvaceti let bude dobíhat současný model financování církví, ale tak, že vyplácená částka bude každoročně o pět procent nižší. Toto přechodné období má umožnit církvím přizpůsobit se nové ekonomické situaci.
Jehlička je také přesvědčen o tom, že stát zákonem dlouhodobě ušetří. Suma, kterou by v příštích desítkách let církvím především na platy duchovních dával, by totiž podle něj stále rostla. V posledních letech činí přibližně miliardu, počet duchovních roste a předpokládá se další nárůst stejně jako nárůst počtu registrovaných církví.
Lidovci odmítají handl
Ministr kultury také již dříve stejně jako další lidovci odmítli úvahy, že by KDU-ČSL vyměnila podporu Václavu Klausovi v nadcházející prezidentské volbě za prosazení zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Podle Jehličky je jen souhrou okolností, že o návrhu zákona se rozhoduje v období před volbou hlavy státu.
Církvím má připadnout zpět pouze majetek v držení státu a státních organizací, nikoliv obcí, krajů nebo soukromých osob. Církve se dohodly, že finanční náhradu si rozdělí tak, že 83 procent připadne římskokatolické církvi, zbytek ostatním církvím a náboženským společnostem. "Jedná se o velkorysé gesto ze strany katolické církve, protože její poměr na komunisty uchváceném majetku byl vyšší," uvedlo ministerstvo kultury.
