Může se tedy bývalý vicepremiér a předseda KDU-ČSL dostat před soud? Pravděpodobně nikoli.
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tvrdí, že podle judikatury nejvyššího soudu nelze stíhání zastavené nejvyšší státní zástupkyní, jak tomu bylo v tomto případě, vůbec obnovit.
Předseda kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman nechtěl konkrétní kauzu komentovat. Obecně však uvedl, že pokud je stížnost podána v neprospěch dané osoby, nemůže to vést k obnově řízení.
„Podle rozhodnutí Ústavního soudu to není možné. I kdyby bylo zjištěno pochybení, které takovému člověku v minulosti pomohlo, neznamenalo by to obnovu řízení. Výrok Nejvyššího soudu by byl pouze akademický,“ vysvětlil Rizman. V případě stížnosti v Čunkův prospěch může senát Nejvyššího soudu případ klidně vrátit až k policejnímu vyšetřování. Nesmělo by to ale Čunka nijak poškodit. Může se tak spíše stát, že soud rozhodne, že byl stíhán neoprávněně.
V neposlední řadě je nutné připomenout, že stížností se bude zabývat právě Nejvyšší soud v Brně. Jeho místopředseda Pavel Kučera, který má podle kuloárních informací stát za jmenováním Kovářové na ministerský post, sám figuruje v kauze takzvané justiční mafie, tedy ovlivňování stíhání Jiřího Čunka špičkami justice.
Ministryně Kovářová svůj záměr obnovit kauzu Čunek a zpřístupnit po měsících jeho spis oznámila pouhý den poté, co Městské státní zastupitelství v Praze zastavilo stíhání dřívější Čunkovy sekretářky Marcely Urbanové, klíčové svědkyně v tomto případu. „Domnívám se, že kauza Čunek poškodila obraz české justice. Chci její obraz zlepšit,“ vysvětlila ve svém prohlášení Kovářová.
Podle svých slov načasování její rozhodnutí souvisí s tím, že nechce ovlivnit nadcházející volby. „Část mých známých volala po tom, aby kauza neskončila zametená pod koberec,“ doplnila pro server iDnes.cz Kovářová. Zdůvodnění k podání stížnosti nicméně ministryně hodlá zveřejnit až poté, co o ní rozhodne nezávislý soud.
Kauza údajné Čunkovy korupce hýbala českou politikou více než rok. Policie lidoveckého předsedu obvinila v únoru 2007 z přijetí půlmilionového úplatku od realitní společnosti H&B Real. Státní zástupce Arif Salichov však stíhání Čunka opakovaně zastavil s vysvětlením, že se trestný čin nestal.
Čunek kvůli obvinění na čas odešel z vlády, po zastavení stíhání se vrátil, v lednu však oznámil odchod – nikoliv však kvůli své kauze. Důsledkem Čunkovy kauzy je řada dalších trestních stíhání a žalob. Mimo jiné i soud na ochranu osobnosti, kde se omluvy od bývalé Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové dožaduje bývalý ministr Pavel Němec, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Benešová je označila za justiční mafii v souvislosti s ovlivňováním stíhání Jiřího Čunka.
Propírání těchto praktik u soudu a rozsudek, který dal za pravdu Benešové, byl i jedním z důvodů pádu vlády Mirka Topolánka.
***
Průběh kauzy
Prosinec 2006 – Deník Mladá fronta Dnes informoval o vyšetřování Čunka pro podezření z korupce.
7. února 2007 – Senát zbavil Čunka imunity, později policie politika obvinila z přijetí úplatku.
27. dubna 2007 – Policie ukončila vyšetřování Čunkovy kauzy.
7. listopadu 2007 – Čunek podal kvůli znovuotevření své kauzy demisi.
20. listopadu 2007 – Čunkovo stíhání bylo podruhé zastaveno.
13. června 2008 – Kriminalisté obvinili svědkyni Urbanovou z křivé výpovědi v údajné korupční kauze.
12. ledna 2009 - Čunek oznámil odchod z vlády.
17. srpna 2009 – Státní zástupci zastavili stíhání Urbanové.
