Většinu starobylého komplexu přitom řád spravuje už od počátku 90. let. Podle minoritů jde o jediný stavební celek, a proto není důvod pro dvojí posuzování. Soudy podle minoritů porušily právo na spravedlivý proces. Ústavní soud jim dal za pravdu, a vrátil spor zpět k Okresnímu soudu v Opavě.
Podle soudce, zpravodaje Vojena Güttlera, přistoupily obecné soudy k případu příliš formalisticky. „Ke splnění účelu a cíle restitucí je zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly právní předpisy ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, v duchu snahy o zmírnění některých majetkových křivd,“ uvedl Güttler.
Na základě zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací získali minorité část kláštera zpět brzy po pádu komunismu.
Zákonodárci však v restituční normě nespecifikovali klášter dostatečně podrobně. Minorité proto nezískali jednu část kláštera, která stojí na jiné parcele, ale nemá vlastní popisné ani evidenční číslo.
Konvent podal žalobu na určení vlastnictví ke sporné části areálu. Soudy v Opavě a Ostravě však odmítly provést navrhované důkazy, šlo například o znalecký posudek z oboru stavebnictví. Odvolávaly se stále na to, že sporná část není výslovně uvedena v restitučním zákoně. Soudy také zpochybňovaly právní nástupnictví Konventu minoritů po původní Provincii řádu minoritů České republiky.
Historie minoritů v Opavě sahá do 13. století, kdy už stál klášterní kostel. Původní gotická stavba kláštera se rozrostla v 18. století. Řádoví bratři museli konvent opustit na začátku 50. let.
***
Minorité kvůli chybě nezískali jednu část kláštera, která stojí na jiné parcele.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
