Stanjura se na sociální síti X nechal slyšet, že zvýšení daně přispěje ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 miliard korun ročně. „Jakkoliv mě zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % netěší, přispěje to ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 mld. Kč ročně,“ napsal.
„Ekonomičtí experti se navíc vesměs shodují, že mírné zvýšení sazby o dva procentní body nebude pro firmy motivací ke stěhování – ať už kvůli nákladům reorganizace, nebo čistě proto, že příliš není kam jinam se za nižší sazbou stěhovat. S 21% sazbou se totiž jen přiblížíme průměru,“ dodal Stanjura.
Jakkoliv mě zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % netěší, přispěje to ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 mld. Kč ročně. Ekonomičtí experti se navíc vesměs shodují, že mírné zvýšení sazby o 2 p.b. nebude pro firmy motivací ke stěhování - ať už… https://t.co/U4tYwLV4g9
Neschopnost zredukovat státní správu
Jeho slova popudila bývalého předsedu vlády za ODS Mirka Topolánka a Stanjuru na síti X sepsul ostrými slovy. „Ekonomičtí „experti“, až na výjimky, mi mohou políbit prdel...,“ reagoval na ministrova slova.
„Ať mi vysvětlí, proč by měl aktivní důchodce platit progresivní příjmové, zdravotní a důchodové daně a financovat potrhlé klimatické aktivity generace ‚sněhových vloček‘ a vaši neschopnost zredukovat státní správu,“ míní Topolánek.
@Zbynek_Stanjura @ODScz Ekonomičtí "experti", až na výjimky, mi mohou políbit prdel...
Ať mi vysvětlí, proč by měl aktivní důchodce platit progresivní příjmové, zdravotní a důchodové daně a financovat potrhlé klimatické aktivity generace "sněhových vloček" a vaši neschopnost zredukovat státní správu.
Problém po Babišově vládě zůstává neřešen
K vládnímu konsolidačnímu balíčku se na síti X vyjádřil kriticky také bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Pokud je balíček výsledkem kompromisu 5 stran, je vyloučené, aby si každý nenašel něco, co mu na něm vadí. Já jsem rád, že je,“ uvedl Kalousek.
„Vadí mi pouze to, že stačí jen na kompenzaci výdajů, které zvýšila tato vláda. Problém po Babišově vládě zůstává neřešen,“ vyjádřil Kalousek své výhrady.
Pokud je balíček výsledkem kompromisu 5 stran, je vyloučené, aby si každý nenašel něco, co mu na něm vadí. Já jsem rád, že je. Vadí mi pouze to, že stačí jen na kompenzaci výdajů, které zvýšila tato vláda. Problém po Babišově vládě zůstává neřešen.https://t.co/rxyrfcnBzQ
Zároveň upozornil na státní dluh, který stále vzrůstá. „Babišova vláda zasekla přes 800 miliard. Fialova vláda do konce mandátu plánuje kolem bilionu a čtvrt. Ještě dvě tři, takhle ‚rozpočtově odpovědné‘ vlády a jsme plajte,“ uvedl Kalousek.
Konsolidační balíček
O konsolidačním balíčku, od něhož si vláda slibuje zlepšení stavu veřejných financí, bude Senát rozhodovat na schůzi svolané na 8. listopadu. Očekává se, že Senát hlasy vládní většiny navrhované změny v daních a dalších oblastech schválí.
Vládní koalice prosadila balíček ve Sněmovně v pátek 13. října po několikadenním projednávání přes odpor opozice. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.
Část peněz i úspor mají přinést změny desítek zákonů, zbytek představují škrty v pravomoci vlády. Rozsáhlé úpravy mají podle vlády pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu.
Vláda už předložila poslancům návrh rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 252 miliard korun, což je proti letošnímu plánovanému výsledku o 43 miliard korun méně.
Balíček zavádí například pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek.
Opoziční hnutí ANO tvrdí, že balíček představuje v rozporu s vládními sliby nejvyšší zvýšení daní v Česku. Pokud změny Senát schválí a následně podepíše prezident Petr Pavel, opozice patrně balíček napadne u Ústavního soudu.
Konsolidační balíček, který má začít platit od 1. ledna 2024, zvýší daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent.
