PRAHA Ministerstvo zahraničí si nechalo vypracovat průzkum mínění o českém Provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v Lógaru. A byť si ministerstvo pochvaluje, že výsledky jsou pro PRT příznivé (což v určitém ohledu jsou), na první pohled jsou patrné rozpory ve vnímaní misí mezi veřejností. Důvodů bude několik, jedním z hlavních jsou zřejmě zmatky a nejednotnost politické reprezentace ohledně mise v Afghánistánu.
„Podle Čechů by zahraniční mise České republiky měly mít zejména humanitární a záchranné cíle (86 % respondentů) a zaměřovat se také na rekonstrukce a stavby budov a komunikací (75 % respondentů),“ praví se v prohlášení ministerstva k průzkumu. „V případě PRT je podle výzkumu za nejdůležitější aktivitu považována právě stavební činnost a rekonstrukce infrastruktury (uvedlo tak 76 % obyvatel).“
Z odpovědí na další otázky v průzkumu, který mají LN k dispozici, je však zřejmá nedůslednost názorů obyvatel Česka. Zatímco hlavní náplní českých misí v zahraničí by měla být podle odpovědí humanitární a rekonstrukční činnost, zapojení do obnovy Afghánistánu schvaluje jen 42 procent lidí (41 procent je proti). A 53 procent Čechů (součet „rozhodně souhlasím“ a „spíše souhlasím“) by dokonce přivítalo, pokud by se obnova Afghánistánu obešla bez českých vojáků a odborníků.
Lidé jsou ostře rozděleni podle politických preferencí (voliči ODS pro mise, voliči KSČM respektive ČSSD vesměs proti), podle vzdělání, pohlaví, příjmu, bydliště i věku. „Česká populace vnímá obecnou potřebu podílet se na dobré věci, ale v zásadě jí nikdo neartikuloval spojitost mezi českými národními zájmy a působením v Afghánistánu. V tomto ohledu byla komunikace zahraniční politiky do českého prostředí naprosto neúspěšná,“ komentuje výzkum sociolog Ivan Gabal z Gabal Analysis and Consulting.
Například to, že je mise v Afghánistánu, zaznamenalo 81 procent respondentů, ale jen 42 procent z nich ví, že už přes rok v Lógaru působí český PRT zaměřený na rekonstrukci. Co se týká dalších misí, 44 procent respondentů si vzpomnělo na Kosovo a 42 procent zmínilo dokonce misi v Iráku, která už byla ukončena.
Obviňovat pouze média nemá podle Gabala smysl. Informací je dost, jde o to, jestli je chce někdo hledat, respektive s nimi pracovat jinak než podle stranických preferencí. A pokud se především přístup politické scény nezmění, nevěstí to prý do budoucna pro podporu české angažovanosti v zahraničních misích nic dobrého.
„Stav rozpolcení mysli české veřejnosti je důsledkem rozpolcení české zahraniční a bezpečnostní politiky,“ dodává Gabal. „Je možné očekávat, že kdyby se náhodou zahraniční a bezpečnostní politika přestala dělat jako věc osobních zálib některých ministrů a politiků a stala se předmětem skutečně vážné rozpravy a dohody, pak by nebyl problém dosáhnout toho, aby veřejnost podporovala aktivnější a angažovanější politiku Česka v zahraničí.“
***
Měly by být náplní zahraničních misí rekonstrukce a stavby komunikací, škol, nemocnic aj.?
Nevím 6 %
Ano 75 %
Ne 17 %
Jste pro, nebo proti tomu, aby se ČR aktivně podílela na zahraničních mírových misích?
Nevím 15 %
Proti 40 %
Pro 45 %
Schvalujete aktivní zapojení ČR do rekonstrukce a obnovy Afghánistánu?
Nevím 17 %
Ano 42 %
Ne 41 %
zdroj: průzkum agentury Factum Invenio pro ministerstvo zahraničí Dotazování proběhlo v druhé polovině června 2009 na vzorku 979 respondentů.
