KOMENTÁŘ
Připadáte si „in“, jste-li na Facebooku? Pak vězte, že jiní si připadali právě tak, když za normalizace listovali katalogy západních zásilkových firem. Čím je pro dnešní dvacátníky Facebook, tím bylo pro dnešní padesátníky Quelle. Zpráva o tom, že značka končí, je sama o sobě banální. Vymazalo ji rozhodnutí německého konkurzního správce. Ale vliv katalogů Quelle na utváření českého obrazu Západu nikdo jen tak nevymaže.
Firma deiure končí (pokračuje její česká pobočka), ale rozhodně nekončí česká „generace Quelle“. Naopak. Dnešní padesátníci, lidé, kteří čerpali svou představu Západu a svobodného světa z lákavých nabídek Quelle, Neckermanna, Burdy či Schöner Wohnen, nyní stojí v čele české vlády, politických stran i velkého byznysu.
Máňo, vidíš tu blůzu?
S jistým zjednodušením lze říci: České politické elity ražené liberalismem šedesátých let byly vystřídány elitami raženými normalizací a obrazem Západu z barevných katalogů.
Pro ty první byl Západ obrazem transparentnosti, svobodné soutěže a svobodných voleb, právního státu, svobody projevu a názoru, dodržování pravidel i slova, mocenských vah a protivah, otevřené společnosti a otevřené diskuse. To byli dnešní šedesátníci a starší. Lidé, kteří měli to štěstí, že studovali v časové škvíře reformního komunismu, že stihli vyjet do ciziny na stáže, že svobodný svět, Západ, okusili na vlastní kůži. Patří k nim i takové názorové protipóly, jako jsou Václav Klaus, Vojtěch Cepl či Tomáš Ježek.
Pro „generaci Quelle“ – ty, kdo se narodili až po roce 1950 a šedesátá léta mají zasutá coby pouhou pubertální vzpomínku – byl svobodný svět jen čímsi virtuálním. Lidé jako Jiří Paroubek, Mirek Topolánek či Jan Fischer neměli šanci poznat Západ se všemi jeho plusy a minusy na vlastní kůži. Této generaci zprostředkovaly obraz Západu především katalogy Quelle.
Ve znormalizované zemi, odříznuté od světa, žilo Quelle „napříč politickým spektrem“. Kolik lidí tu četlo samizdat? Nepatrné procento. Kolik jich poslouchalo Hlas Ameriky či BBC? Možná desetina. Ale barevné zásilkové katalogy znala drtivá většina. Kolovaly od rodin akademiků přes dělníky až po kované komunisty. Ti všichni chtěli být „in“ skrze v zásadě tolerovaný obraz Západu.
Quelle ukazovalo obraz, který si značná část populace zakódovala. Obraz thymolinových manekýnů a manekýnek, ideálních kuchyní, pokojových hi-fivěží i dokonalého zahradnického náčiní. To byla jakási nároková představa Západu, jež je součástí rodinných anamnéz. Skoro každý může vzpomínat na víkendové sešlosti, kdy se listovalo katalogy: Máňo, vidíš tu blůzu? Franto, co říkáš tomu bazénu?
Quelle, Neckermann, Burda (zvláště lákavá – obsahovala střihy!) a Schöner Wohnen představovaly majáky, ke kterým lidé upínali své představy, etalony, kterými vše poměřovali. Znáte německé slovo kulturträger? Za normalizace, při pohledu na Čechy fascinované barevnými katalogy, člověk pochopil, co znamená „nositel kultury“. Byla to civilizační mise – a bohužel úspěšná. Úspěšně tu vygenerovala určitý obraz Západu.
Svobodný svět podle katalogu V jaké Evropské unii chceme být? V takové, která se podobá nabídce katalogu Quelle. Tak můžeme parafrázovat český vztah k evropské integraci podle průzkumů mínění.
Dvacet let po revoluci bychom to vše mohli vnímat s nostalgickým nadhledem, jenže se tu vtírají některá ale. Skuhráte na všudypřítomný marketing v politice? Ale ten se v plné míře prosadil, až když nastoupily elity ražené obrazem Západu z nabídkových katalogů. Vidíme, že s generací Quelle se dá úspěšně pracovat.
Rozebíráte-li strategie a programy Jiřího Paroubka, jako byste listovali nabídkou Quelle. O tohle že by vás chtěl někdo připravit? Na tohle že by nepřispěl ze svých dividend ČEZ? Jsou to podprahové argumenty, ale voliči na ně slyší. Generace Quelle si vypěstovala cosi jako nárok na úroveň Quelle. A nezkoušejte ho zpochybňovat.
Té generaci se dá i úspěšně nadbíhat. Když Václav Klaus zdůrazňuje, že komunismus nebyl poražen, ale prostě se rozpustil, když odmítá přeceňovat roli jedinců při jeho pádu, de facto nahrává generaci Quelle. Právě oni proti režimu nehnuli prstem, zařizovali si chaty podle západních katalogů a v jejich virtuální realitě viděli alternativu režimu. Pokud komunismus skutečně porazili oni svou pasivitou, tak teď nám to dávají sežrat – kašlou na ideje i hodnoty volného trhu a chtějí takový svět, jaký znají z Quelle.
***
S jistým zjednodušením lze říci: České politické elity ražené liberalismem šedesátých let byly vystřídány elitami raženými normalizací a obrazem Západu z barevných katalogů
O autorovi| ZBYNĚK PETRÁČEK komentátor LN e-mail: zbynek.petracek@lidovky.cz
