BRNO Na trase plánované silnice R43 přes Brno se teď nesmí změnit vůbec nic. Obrazně řečeno: na jejím místě je po čtvrtečním verdiktu Nejvyššího správního soudu bílá díra. A týmy právníků řeší, co dál.
Nejvyšší správní soud zrušil ty části brněnského územního plánu, které se silnicí R43 souvisejí. Neřekl však, co místo ní. Na jejím místě se nesmí tudíž stavět dálnice, ale ani nic jiného. „Teď tam není možné dělat vůbec nic,“ připustil náměstek primátora Martin Ander (SZ). Právě on patří dlouhodobě k zastáncům myšlenky silnici ve schválené podobě vůbec nestavět. „To, co se stalo, ale komplikuje situaci. Podle zákona bychom totiž měli současný územní plán obrazně řečeno ‚překlopit‘ tak, aby odpovídal novým podmínkám. To se stále zakreslenou dálnicí není možné,“ podotkl. Čeká na doručení rozsudku a na doporučení právníků.
Zástupci krajského úřadu jsou k verdiktu již nyní výrazně kritičtější. Náměstkyně hejtmana Anna Procházková (ODS) oficiálně oznámila, že zvažují ústavní stížnost. „Nový stavební zákon je retroaktivně uplatňován na územní plán města Brna, který byl odsouhlasen v roce 1994,“ tvrdí.
ODS je v Brně v opozici – její kandidát na primátora Robert Kotzian však uvedl, že právní zástupce Brna nevyužil u soudu všech možností – a vlastně dokument nehájil. Na stavbu sice stát nemá dostatek peněz, ale hrozí, že nyní vypadne z městského územního plánu zcela. To vyhovuje obyvatelům městské části Bystrc, přes jejíž střed by dálnice měla vést.
Kritici bystrcké trasy tvrdí, že politici roky postupovali protizákonně. „Cena za tyto chyby je pravděpodobně v řádu 40 milionů korun za dvě chybně zpracované varianty územního plánu,“ tvrdí jeden z odpůrců Petr Firbas.
Zástupci Ekologického právního servisu, který zastupuje nespokojené obyvatele Bystrce, tvrdí, že nyní může příprava nového brněnského územního plánu pokračovat pouze ve variantě bez silnice R43 přes Bystrc – nebo musí Brno počkat na schválení krajského územního plánu, označovaného nově jako zásady územního rozvoje. A to připadá v úvahu nejdřív v polovině příštího roku roku 2011.
Náměstkyně Procházková proto vyzvala představitele Brna, aby se domluvili na dalším postupu bez zbytečných obstrukcí. Je potřeba sladit přípravu „krajského územního plánu“ s novým brněnským, aby vznikaly souběžně.
Správní soudci nezpochybnili trasu dálnice ani její ekologické dopady. Rozhodnutí podle mluvčího Nejvyššího správního soudu Františka Emmerta kritizuje, že trasa silnice R43 přes sídliště Bystrc nemá oporu ve vyšší územní dokumentaci. Také vláda odkývala trasu R43 jen obecně jako spojnici dálnice D1 u Brna s budovanou silnicí R35 poblíž Svitav.
Kraj je pod tlakem z druhé strany – obce severně od Brna chtějí nové spojení s Brnem a dálnicí D1. Současná přetížená a nebezpečná silnice první třídy totiž nestačí. Za vybudování komunikace umožňující objet Brno bojuje i většina brněnských čtvrtí, přes něž jinak auta ze severu na jih města jezdí.
***
SPORNÁ DÁLNICE
Co je vlastně R43
Komunikace, po jejíž trase má vést část R43, vznikala za války ke spojení Vídně a Vratislavi (proto také Hitlerova dálnice). Měla měřit 320 kilometrů, rozestavěno bylo 85 kilometrů, a to hlavně na jihu Moravy, kde jsou stále torza valu a mostů. V části trasy je pro stát výhodou téměř ucelené vlastnictví pozemků i terénní úpravy. Týká se to i úseku u Brněnské přehrady, kolem nějž ale po válce vyrostlo sídliště Bystrc. Od 60. let úřady počítají s dostavbou trasy jako spojení dálnice D1 a Svitavska, přesto tam povolily postavit domy.
Nejspornější část trasy R43 přes Bystrc má měřit 16,9 kilometru a má na ní být 44 mostů o celkové délce 1,8 kilometru.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
