PRAHA Část z jedné miliardy eur, kterou zamýšlel šéf Evropské komise José Barroso použít na rozvoj vysokorychlostního internetu na venkově, bude mít v Česku zcela jiný osud. Více než osm set milionů korun, které z těchto peněz na Českou republiku připadly, bude totiž nasměrováno převážně do modernizace zemědělských a potravinářských podniků.
Místo rychlého připojení se tak budou například opravovat střechy kravínů nebo zavádět nové technologie do potravinářství. LN to potvrdil první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.
O balíčku, který Brusel připravil jako reakci na hospodářskou krizi, vyjednávalo české předsednictví v průběhu března. Původně se plánovalo pro celou unii jeden a půl miliardy eur. O to, kam europeníze půjdou, se stará ministerstvo zemědělství, protože spadají do programu rozvoje venkova.
Během vyjednávání o přijatelném kompromisu se nakonec částka snížila na jednu miliardu, navíc s klauzulí, která zajistila členským státům flexibilitu ve využití těchto peněz. Minulá vláda pak uvažovala, že část peněz použije na původní účely, tedy na venkovský internet. Druhou částí vyčleněných prostředků pak chtěla ukonejšit potravináře a zemědělce, především nejvíce protestující mlékaře.
Internetové peníze chtěl minulý ministr vnitra Ivan Langer použít na připojení malých obcí. Po pádu minulé vlády to ale vypadá, že na rozvoj internetu nakonec nepůjde ani haléř.
Na protipovodňová opatření půjde jen menšina peněz „Rozhodně to nyní směřuje k tomu, že internet nebude financovaný vůbec,“ vysvětlil Hlaváč. Podle něj tak zemědělcům na modernizaci podniků a investice do potravinářských technologií půjde drtivá většina z přibližně osmi set milionů korun.
„Jen sto padesát milionů pak půjde na pozemkové úpravy. To ostatně vyžadovaly i obce a kraje, které je uvádějí jako jednu z priorit,“ dodal Hlaváč. Sám chtěl, aby většina peněz šla právě do pozemkových úprav, což jsou například stavby protipovodňových opatření. „Podle mých preferencí nemá program rozvoje venkova řešit krátkodobé krize,“ popsal Hlaváč.
Proti plánům ministerstva zemědělství dát evropské peníze v drtivé míře zemědělcům a potravinářům neprotestuje ani ČSSD.
„Vysokorychlostní internet ve vesnicích je fajn, ale dal bych přednost tomu, aby se peníze investovaly do jiných oblastí na venkově, které bezprostředně souvisí s činností zemědělců,“ řekl stínový ministr zemědělství a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.
Zklamání panuje pochopitelně na vnitru. Náměstek pro informatiku Zdeněk Zajíček počítal s tím, že na rychlý internet půjde celá částka, kterou z Evropské unie Česko dostalo. „To je pro mne velké překvapení, kdyby internet nebyl minimálně prioritou. Naposledy, když jsme se o tom bavili, měla jít celá alokace na broadband,“ vysvětlil Zajíček.
„Kdyby se nám podařilo osm set milionů korun investovat, Česká republika by udělala z hlediska internetizace malých sídel neuvěřitelný skok,“ dodal Zajíček.
Naopak krokem ministerstva zemědělství není překvapen telekomunikační analytik Jiří Peterka. „Koresponduje to s tím, jak je broadband v posledních letech v ČR vnímán na úrovni státu a jeho orgánů - jako něco zbytného a ne moc důležitého. Jako oblast, ve které stát nemá žádné konkrétní cíle a nepovažuje za potřebné se nějak angažovat, ani pokud jde o venkov a méně osídlené lokality,“ řekl LN Peterka.
Podle dat, o které komise opírala své rozhodnutí podpořit internet na venkově, má Česko penetraci internetu ve venkovských oblastech 75 procent. Ale například u technologie ADSL, která je v česku používaná pro připojení k internetu nejvíce, výrazně záleží na vzdálenosti uživatele od ústředny.
Právě na venkově je většinou k ústřednám daleko, a kvalita pevného připojení je tak spíše špatná.
***
Připojení v EU Například ve Švédsku už má přístup k internetu 80 procent zemědělských podniků a třetina z nich jej používá denně. V jiných oblastech, jako je Toskánsko (Itálie) nebo Maďarsko, však používá internet pouze čtvrtina zemědělců, a je tak pro ně těžší plánovat výrobu, uvádět výrobky na trh, zjišťovat ceny na mezinárodních trzích, sledovat předpověď počasí nebo uzavírat dohody o spolupráci s jinými subjekty na trhu.
„Zemědělský“ internet Jako součást reakce Evropské unie na ekonomickou krizi chtěl šéf komise José Barroso podpořit internetizaci venkovských sídel. Unie na ni vyčlenila miliardu eur. Na Česko připadá z této částky v přepočtu asi 800 milionů korun, které spadají pod program rozvoje venkova. Členské země si mohou samy vybrat, na která opatření peníze dají. V Česku tak na internet nepůjde ani koruna. Drtivou většinu peněz si vylobbovali přímo zemědělci a potravináři.
