Budovu se sbírkami v milionových hodnotách, která hostila například Fidela Castra, převzal památkový ústav. Státní úředníci ji předtím nabízeli například jako rezidenci předsedy Ústavního soudu. I ten ale rozlehlý areál odmítl.
Komplex však bude přístupný jen týden, a navíc jen v pracovních dnech. „Víc zatím není možné. Pokud to vyjde, od podzimu chceme uvnitř pořádat výstavy. Alespoň v části interiérů,“ sdělil ředitel brněnských památkářů Petr Kroupa.
Dům z roku 1928 nese oficiálně označení po někdejších majitelích Vila Stiassni. Za války se v něm usídlili Němci, po válce tam úřadoval a bydlel prezident Edvard Beneš a po něm stovky komunistických hostů. Stejně jako Castro tam běžně jídali na stříbře – a personál vzpomínal, jak hlídal, aby vzácným hostů vzácné vidličky neuvízly v kapse. Běžným lidem však dění ve vile uprostřed rozlehlé zahrady obehnané bytelným plotem zůstávalo skryté. Dlouholetý správce nedávno zemřel, aniž nechal záznamy o tom, kdo v domě situovaném ve stráni nad brněnským výstavištěm vlastně kdy pobýval. I v kronikách nejslavnější jména chybí. Po roce 1989 sloužila vila jako luxusní hotel pro byznysmeny, umělecké hvězdy a další osobnosti. V její zahradě se konaly i svatební obřady. Zázemí ubytovací části ale potřebuje opravu, proto je vila už tři roky nevyužitá.
Památkový ústav hodlá uvnitř společně s brněnskou fakultou architektury vytvořit Národní metodické centrum pro obnovu moderní architektury. Děkan fakulty Vladimír Šlapeta do vily zapůjčí i jedinečnou knihovnu, pro niž po desítky let nakupoval ze svých peněz zajímavé knihy v cizině a získával pro ni originály děl slavných architektů. „Chceme, aby vznikl triumvirát brněnských vil ze stejného období, z nichž je každá v rozdílném stylu – kromě tohoto objektu i vily Tugendhat ve správě Muzea města Brna a Jurkovičovy vily v péči kolegů z Moravské galerie,“ dodala generální ředitelka památkářů Naděžda Goryczková.
Vila je dílem slavného architekta Ernsta Wiesnera, okolní park navrhl uznávaný Otto Eisler.
