V teplé polovině roku a ojediněle i v té studené lze očekávat výskyt bouřek, nárazový vítr, kroupy či přívalové deště. Proč jsou tyto rozmary počasí spojovány zrovna s tlakovou níží?
Obří vír v okolí Islandu Cyklony, jak se také tlakovým nížím říká, jsou vzdušné víry s rotací. Obrazně řečeno, lze je přirovnat k vodním vírům třeba ve výlevce umývadla. Tlakové níže, které nejčastěji ovlivňují počasí v Evropě, vznikají nad Atlantským oceánem zhruba kolem 60. rovnoběžky, na rozhraní teplého a studeného vzduchu, kterému říkáme polární fronta.
V oblasti Islandu klimatologové zaznamenali často se opakující ohnisko vzniku tlakových níží, a proto byly po tomto ostrově pojmenovány. V převládajícím proudění pak postupují k východu nad Británii a Skandinávii. Vzduch, který se rozprostírá na sever od polární fronty, není jen chladnější, ale má i jinou vlhkost a hustotu než ten na jihu, původem tropický. Rozdíly vedou k pronikání obou vzduchových hmot - těžší studený se začne podsouvat pod lehčí teplý a naopak teplý se ve vyšších vrstvách atmosféry nasouvá nad studený.
Díky rotaci se tak vtahuje do níže po její přední straně teplejší vzduch od jihu, po zadní straně pak chladnější vzduch ze severních oblastí a vytváří se frontální systém. Ten se v západním proudění dostává až do střední Evropy a způsobuje zhoršení počasí u nás.
Obvykle se střed tlakové níže nachází severně od našeho území a k nám zasahuje její brázda, ve které fronty leží. Kromě horizontálního má cyklona i vertikální vývoj, který ještě podporuje růst kupovité oblačnosti.
Pokud naše území začne od západu ovlivňovat frontální systém, zpočátku se nacházíme na přední straně tlakové níže, v chladnějším vzduchu, nad který začíná proudit teplejší. Na jeho čele postupuje teplá fronta. Za ní se naše území dostává do tzv. teplého sektoru níže. Pak následuje fronta studená, za jak dlouho, to záleží na stádiu vývoje cyklony. Čím je „mladší“, tím je vzdálenost mezi těmito frontami větší.
Za studenou frontou k nám pronikne studený vzduch a obyčejně se citelně ochladí. Pokud studená fronta ještě před tím, než zasáhne naše území, „dohoní“ tu teplou, potom mluvíme o okluzní frontě. Je to známka toho, že cyklona ztrácí teplotní kontrast, tedy zdroj energie. Vyplňuje se a zaniká.
Kyrill a Emma Intenzita projevů počasí závisí nejen na stádiu vývoje cyklony, ale i na její hloubce. Nejčastější hodnoty tlaku vzduchu ve středu cyklon jsou kolem 990 hPa, ale někdy mohou klesat i na 950 hPa, ojediněle i níže. Čím je hodnota tlaku nižší, tím větší je tlakový gradient a tím silnější projevy počasí s sebou přinese. To se týká zejména rychlosti větru, ale i intenzity bouřek a srážek.
Vliv islandské tlakové níže nejvíce pociťují na severozápadě Evropy, zejména v oblasti Britských ostrovů. Poměrně vzácné jsou případy, kdy její vliv svojí extrémně velkou silou zasáhne naše území. K takovým případům patří například tlaková níže Kyrill z ledna 2007 či Emma z března 2008.
