VSETÍN Dvanáct dlouhodobě nezaměstnaných vsetínských Romů mělo najít práci díky projektu Pracovní šance. O pracovní místa však Romové velký zájem nemají, od června se ho účastní už jenom dva.
Celoroční projekt přitom stál téměř čtyři miliony korun. Tři a půl milionu uhradil Evropský sociální fond a státní rozpočet, zbytek zaplatila vsetínská radnice.
Podle starostky Květoslavy Ottové (KDU-ČSL) by zákonodárci měli razantně změnit současný nemotivující sociální systém. Romskou problematiku by podle ní stát neměl nechávat na bedrech měst a obcí. „V opačném případě budou v budoucnu podobné a mnohdy nákladné projekty zmařenými finančními prostředky.“ Přiznává, že výsledek může zarazit. „Přesto se domnívám, že je důležité, aby tyto projekty dále pokračovaly,“ řekla.
Podle představ autorů se měli Romové rekvalifikovat a získat práce ve vsetínských Technických službách. Jenže Romové postupně o program ztráceli zájem. Ředitel vsetínských Technických služeb Jan Horsák konstatuje, že od června už služby zaměstnají pouze dva.
Projekt Pracovní šance nebyl ve Vsetíně prvním, v rámci kterého se radní pokoušeli zaměstnat vsetínské Romy. Již dříve se o to radnice snažila vytvářením volných míst v Technických službách i bez pomoci evropských peněz. Výsledky snah však jsou prakticky srovnatelné. Už v letech 2005 až 2006 nabídlo město Romům v Technických službách třiadvacet volných míst. Využita nakonec byla jen dvě.
Projektu Pracovní šance předcházely velké přípravy. Aby byly naplněny všechny podmínky Evropského sociálního fondu, musela proběhnout dvě výběrová řízení. A to na firmu, která povede s Romy individuální poradenství na téma, zda skutečně pracovat chtějí, a druhou, která uskuteční rekvalifikační kurzy. Kurzů se zúčastnilo dvanáct vybraných Romů, kteří loni v červnu nastoupili do práce. „Od počátku byly u některých problémy s docházkou a pracovní kázní,“ připouští projektový manažer Vlastimil Fiala. V listopadu procházel projekt nejhorším obdobím. V práci zůstal jediný Rom. Od letošního února jich pracovalo už pět, od června zůstanou jako zaměstnanci Technických služeb dva. Zbylí tři o práci v Technických službách nestojí.
Vlastimil Fiala vysvětluje, že někteří z Romů si našli práci někde jinde, jiným se pracovat nevyplatilo - sociální dávky se téměř rovnaly jejich mzdám. Ředitel Technických služeb Jan Horsák říká, že Romové dostávali za kvalitní práci a také pravidelnou docházku do zaměstnání přidáno, ani to je však neudrželo. Udělali si však kurzy na ovládání motorové pily nebo křovinořezu, dva se rekvalifikovali jako dlaždiči.
Nad důvody proč tak málo Romů v projektu zůstalo, krčí rameny i vsetínský romský aktivista Roman Kandrač ze sdružení Romani godži. „Asi tam měli špatné podmínky. Ale ne všichni odešli kvůli tomu, že se jim nechtělo pracovat. Měli například problémy v rodině,“ říká Kandrač.
Pro Evropský sociální fond ale byl projekt po formální stránce naplněn. Jak vyžadují směrnice pro udělení evropských dotací, má své webové stránky, vznikly propagační materiály, všechny kanceláře a budovy, kde projekt probíhal, byly řádně označeny logem Evropského sociálního fondu. Nakoupeny byly sekačka, křovinořez, motorová pila, ochranné pomůcky i výpočetní a kancelářská technika.
„Nevnímám to jako úplně zmařené peníze,“ říká ředitel Technických služeb Horsák. „Romové se zajímali, jak se uplatnit, a bez problémů prošli kvalifikačnímu kurzy. Po jejich absolvování už ale ztratili důvod k pokračování v projektu,“ konstatuje Horsák.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
