Čas od času se objeví otázka, kterou si klade mnohý z nás – jaká je ta naše demokracie po česku dvacet let poté? Samozřejmě záleží na úhlu pohledu. Jisté je to, že se řada našich představ nenaplnila, neboť se asi ani naplnit nemohla. Přesto se vkrádá úvaha o tom, že to s tou správou země a její úrovní není nic moc.
Jaký vlastně chceme stát? Je to přece jednoduché, stačilo by, kdyby byl vlídný, slušný, spravedlivý a efektivní vůči svým občanům. A je? Spravují naši zemi lidé s nezpochybnitelným morálním kreditem, na odborné výši, s životními zkušenostmi a požívající obecný respekt a úctu? Obávám se, že tomu tak často není. A navíc se jeví, že se situace nejen nelepší, ale spíše se posouvá směrem opačným. Hlavní mediální a marketingový proud nezprostředkovává svým konzumentům realitu, nýbrž nabídku účelového produktu. Ve jménu lidu se vyrobí nová většina. Každý způsob manipulace je dobrý. Každý finanční zdroj pro kampaň je dobrý. Přesně podle hesla, že účel světí prostředky. Vítězí průměr, účelovost a sázka na nekvalitu. A je jedno, jestli je tzv. levá nebo pravá či rádoby středová. Rozhodující je ta správná příslušnost ke správné vítězné partě.
Budování kapitalismu v našem provedení pokračuje vesele dál. Politika se stala druhem byznysu. Ideje, hodnoty, životní postoje nejsou podstatné. Mlčící většina už zase toleruje manýry mocných. O úspěchu či neúspěchu zase rozhoduje ta správná stranická příslušnost. Dříve to byla KSČ nebo alespoň ROH či BSP, a dnes jsou to jiné značky, ale princip zůstal.
Spravovat zemi jako privátní byznys?
Řada politických nováčků po roce 1989 splňovala požadavek lidu, aby už konečně vládli lidé se silným mravním étosem a také ti, kteří jsou odborně zdatní. Proto tehdy tak masově akceptovali osobnosti typu Václava Havla či Václava Klause. A dnes? Dnešní nováčci nahradili pojem osobnost celebritou z bulváru. O vládě rozhoduje mladá dívka či donátor kampaně, ale také vládci státních či polostátních firem a bossové byznysu napojení na státní a veřejné zakázky (jména a firmy si doplňte sami). To je zvláštní posun po dvaceti letech. Politický program byl nahrazen účelovým kompromisem, v němž je tento model povýšen na oportunistický smysl existence. Veřejný zájem byl nahrazen společným kšeftem. Osobní příklad nahradil osobní profit. Ring volný. Vše dovoleno. Mládí vpřed! Kdo nejde s námi, jde proti nám! Nepřipomíná vám to jiné období českých dějin?
Obávám se, že spravovat zemi jako svůj privátní byznys je velmi nebezpečný způsob. Absence širších souvislostí, odborné i osobnostní způsobilosti se časem projeví, a to se všemi důsledky. Tím nejhorším může být další vlna emigrace elit. Schopní lidé budou těžko hledat motiv k budování kariéry v zemi, která stojí na velmi vratkých základech. V zemi, v níž nefunguje soulad pojmů svoboda a zákon. V zemi, v níž instituce a atributy státu nemají všeobecný respekt a prestiž. Naše nová vláda nám slibuje odpovědnost a boj s korupcí. Tedy mimo jiné. Slova, slova, slova… Není důležité jenom vyřčené, ale také to, kdo to říká.
O autorovi| PETR HAVLÍK, spoluzakladatel ODS
