Je jednoznačně dobře, že internet rozšířil prostor pro pluralitu názorů. Většina z nich by se totiž na stránky klasických novin ani nedostala z kapacitních nebo jiných důvodů. Bývalý generální ředitel největšího českého vydavatelství Economia Michal Klíma v článku Nebezpečná kampaň proti ČTK (LN 3. 2.) píše o zveřejňování názorů „někde na internetu“ jako o „difamační kampani“. Svou optikou Klíma „informuje“ o mých záměrně sestavených, tendenčních a zavádějících textech. S odstupem jsem totiž vydával články o ČTK na svém osobním blogu na iDNES.cz a později v internetovém deníku Česká média, kterého jsem redaktorem. Mé názory, které autor označuje za kampaň, jsou založeny na osobní zkušenosti s fungováním této veřejnoprávní instituce. Absolutní neprofesionalita Rady ČTK, která má Četku kontrolovat, mě po událostech spojených s volbou generálního ředitele v roce 2009 donutila k zamyšlení, zda chci být spojován s touto institucí a jejím fungováním. Členství v Radě jsem se vzdal, téma jsem však neopustil. Sleduji ho jako novinář ve zpravodajství na serveru Ceskamedia.cz, který navštíví tisíce čtenářů denně, nanejvýš autenticky. V názorové části pak reflektuji aktuální vývoj dění v ČTK, což dělám jako bývalý člen Rady ČTK legitimně. Záměrem není vést kampaň, záměrem je upozornit veřejnost na nedobrý stav ČTK a její rady.
Slova o zhroucení Četky zní jako poplašná zpráva Michal Klíma píše o „údajně špatné ekonomické situaci“ ČTK. Slovo „údajně“ přitom není na místě, protože situace ČTK je skutečně špatná, což ohrožuje poskytování služeb v rámci veřejné služby. ČTK je klíčová veřejnoprávní instituce se zpravodajským zásahem do všech médií a není zde prostor pro jakékoliv pochybení. ČTK rozhodně není ve špičkové kondici a k naplnění tohoto pojmu se ani neblíží. Stačí se podívat do výroční zprávy za rok 2009, veřejně dostupné na webu Poslanecké sněmovny. Bohužel pro veřejné posouzení nejsou zatím přístupná data za loňský rok, která nejsou rovněž lichotivá. Upozornění na to, že ČTK a její kontrolní orgán Rada ČTK nefungují stoprocentně, není kampaní, ale silným, argumenty podloženým názorem.
Kdo si přečetl veřejně dostupný projekt vítězného kandidáta výběrového řízení na generálního ředitele z roku 2009 Radima Hrehy, ví, že právě on neprosazuje privatizaci ČTK a podporuje zachování jejího veřejnoprávního postavení. Osobně se privatizace ČTK obávám a myslím, že na ni není vhodná doba ani dostatečné politicko-ekonomické podmínky. Závěr textu o „zhroucení Četky i jejím ovládnutí pochybnými podnikateli“ zní jako poplašná zpráva. Nutno v této souvislosti poznamenat, že Michal Klíma byl zároveň jedním z vrcholných představitelů Unie vydavatelů, která připravovala de facto privatizační (podnikatelský) projekt tiskové agentury v devadesátých letech. Tehdy neúspěšně, ale třeba není všem dnům konec.
O autorovi| JAN BOHDAL, redaktor Českých médií
