PETR FIALA, kapelník skupiny Mňága a Žďorp Jakob Izrael de Haan: Pijpelinky (Tichá Byzanc) Ve své době kontroverzní a skandální román, popisující homosexuální vztah dvou amsterodamských studentů. Vyšla poprvé v roce 1904, většinu nákladu skoupila autorova snoubenka a nechala ho spálit. Je to citlivý a zdrcující popis jednostranné lásky. Dá se přečíst za noc a je to síla.
JOSEF RAUVOLF, redaktor týdeníku Instinkt Laurent Quintreau: Hrubá marže (Odeon) Tato novelka není příliš povznášející četba, na druhou stranu popis dvouhodinového mítinku nadnárodní agentury za pomoci vnitřních monologů všech zúčastněných manažerů je tak trochu předpověditelný. Schematičnost, jíž napomáhá ještě rozčlenění knihy dle Danteho Božské komedie, ale příliš neruší -koneckonců, každý jsme na nějaké takové poradě již seděli. Před třiceti lety nebo včera...
KLÁRA NEMRAVOVÁ, zpěvačka Orson Scott Card: Mistr písní (Laser Books) Mistr písní aspiruje nejen na post knihy měsíce, ale i na post jedné z nejlepších knih vůbec. I když ji najdete v sekci sci-fi, na míle přesahuje tento žánr. Odehrává se v daleké budoucnosti, a přitom sem tam připomíná současnost. Je to fantazie, ale občas hodně reálná. A navíc vás upoutá tak, že propadnete pocitu, že vám lidé místo mluvy zpívají... a v některých případech dost falešně.
JIŘÍ PADEVĚT, ředitel nakladatelství Academia Karel Jech: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy (Vyšehrad) Poučná historie o tom, jak lze během několika málo let rozvrátit a zničit něco, co fungovalo po staletí. Musíte někoho zavřít do kriminálu, zabít, okrást, ale nakonec je venkov socialistický. Důsledky Akce kulak jsou bohužel patrné dodnes. LADISLAV NAGY, překladatel Cormac McCarthy: Cesta (Argo) Temnější už to být nemůže. McCarthy se odvrácenou tváří světa zabývá od začátku své kariéry a tato kniha patří k těm nejpůsobivějším. Román - jehož název napovídá, že je kontrapunktem Kerouakova Na cestě - líčí jeden z možných konců naší křehké civilizace. Je možné, že až ten konec přijde, bude to vypadat takhle. Anebo úplně jinak. Ale bezútěšné to bude stejně.
LIBUŠE BĚLUNKOVÁ, šéfredaktorka A2 kulturního týdeníku Miloslav Topinka: Hadí kámen (Host) Jde o sebrané básníkovy eseje, články a skici z let 1966-2006. Některé, dnes už klasické texty původně vyšly v Sešitech pro mladou literaturu. Dramaticky vystavěné, rytmicky bezchybné úvahy o psaní a především o spisovatelích (velký rimbaudovský blok, Charles Baudelaire...) oplývají křehkým humorem; líbí se mi Topinkovy pocty drobným schválnostem, podvratné eleganci a naprostému propadnutí tvorbě. Kniha v úzkostlivě strohém grafickém provedení vychází s nerozřezanými listy.
MIROSLAV BALAŠTÍK, šéfredaktor literárního měsíčníku Host Řeč neřeč. Rozhovor Jaromíra Slomka s Karlem Šiktancem (Karolinum) Podařilo se zde to, co se stává jen dobrým básním: na malém prostoru říct mnoho podstatného. Přispívá k tomu i napětí mezi Šiktancovou vůlí po přesnosti vyjádření a současně důvěrou ve vlastní bezmoc. Podél životních vzpomínek se tak vynořují stále zpřesňující pohledy na básnickou tvořivost, které však s sebou přinášejí hlavně neokázalou pokoru vůči stvořenému. JAN NEJEDLÝ, literární publicista Eva Válková: Zvláštní druh inkoustu (Pro libris) Pozdní, leč vyzrálý básnický debut. Žensky bolavý svět, touhy a horečky „tažné kobyly“, zblázněné srdce. „Uprostřed babího léta/ puká srdce skřítků...“ ANEŽKA CHARVÁTOVÁ, překladatelka Cormac McCarthy: Cesta (Argo) McCarthyho knížky spojuje to, že se jejich hrdinové ocitají v extrémně bezútěšné, bezvýchodné situaci, kterou řeší putováním na jih, ačkoli tam nemají naději o nic větší. Ve strohých, úsečných dialozích přitom nenápadně, ale o to pádněji vyslovují mnohé o temné lidské existenci 20. století. Ne čekání na Godota, ale cesta za Godotem, zabalená jednou jako western, jindy jako postapokalyptická sci-fi, ale vždy výtečně napsaná. MICHAL JAREŠ, literární historik Aleš Opekar: The Matadors.
Beatová aristokracie z Prahy (Oftis) Říkalo se o nich, že jsou po britských beatových skupinách jednou z nejlepších kapel na kontinentu. Autor velmi pečlivě a se znalostí širších kontextů rekapituluje a připomíná historii jedné z našich nejvýznamnějších rockových skupin z 60. let. Nezůstává jen u rozhovorů se členy The Matadors, ale pečlivě analyzuje tuto legendu i po hudební stránce. A připojeno je CD s doposud neznámými nahrávkami. VIKTOR JANIŠ, překladatel Cormac McCarthy: Cesta (Argo) Při čtení téhle postapokalyptické knížky se mi mimoděk vybavila slova Flannery O’Connorové o psaní pro lidi, kteří nesdílejí křesťanské hodnoty: „na nedoslýchavé křičíte a pro ty, co jsou slepí, kreslíte veliké a překvapivé postavy“. McCarthy nemusí ani křičet, a o to je znepokojivější. Román, který se vám zažere pod kůži.
