BRUSEL Na internetu koluje řada smyšlených poplašných zpráv o škodlivosti „éček“ - přídatných látek zlepšujících kvalitu potravin. Za největší strašáky jsou obvykle považována umělá barviva. Především ta, která se dávají do sladkostí, limonád a dalších laskomin, na nichž si nejčastěji pochutnávají děti.
Nedávná studie britských psychologů z univerzity v Southamptonu ovšem potvrzuje rčení: „na každém šprochu je pravdy trochu“. Z výzkumu zveřejněného v lékařském časopise Lancet vyplývá, že konzumace nápojů a pokrmů obsahujících šest potravinářských barviv a jednu konzervační látku posiluje u dětí hyperaktivní chování a problémy se soustředěním.
Nyní závěry studie projednává vědecký panel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), jehož zástupci se minulý týden sešli na konferenci o bezpečnosti potravin v Bruselu.
Šest pokusných týdnů
První studie, která naznačovala souvislost potravinových barviv a hyperaktivního chování u dětí, proběhla v Southamptonu už před několika lety. Úředníci ji prohlásili za málo průkaznou. Protože ale jde o závažné téma, dostali vědci od britského Úřadu pro kvalitu potravin grant ve výši 750 tisíc liber na další výzkum.
Odborníci náhodně vybrali 153 tříletých a 144 osmi až devítiletých dětí ze Southamptonu. Po šest týdnů denně pily džus obsahující buď jednu ze dvou směsí potravinových barviv, nebo placebo. Rodiče měli za úkol hlídat dětem jídelníček tak, aby po dobu pokusu nekonzumovaly jiné potraviny, ve kterých se nacházejí testované látky.
Obě pokusné směsi obsahovaly konzervační látku benzoát sodný (E211), který omezuje růst plísní a bakterií. Používá se například v limonádách a džusech, přidává se i do piva nebo marmelád.
První „koktejl“ dále obsahoval žlutá barviva tartrazin (E102) a žluť SY (E110) a červené barvy azorubin (E122) a Ponceau 4R (E124). Druhá směs se vedle benzoátu skládala ze žluti SY, azorubinu a dále z chinolinové žluti (E104) a červeni Allura AC (E129). Celkové množství látek přitom zhruba odpovídalo jejich obsahu ve dvou baleních běžných bonbonů, což je zároveň průměrná celková denní dávka, kterou děti obvykle snědí a vypijí.
Malí dobrovolníci vždy týden pili jednu ze směsí a dalších sedm dní nápoj s placebem. Co kdy konzumují, ovšem nevěděli ani jejich rodiče. Ti zároveň během pokusu vedli záznamy o chování svých potomků, u starších dětí hodnotili chování také učitelé a nezávislí pozorovatelé ve třídách. Školáci navíc pravidelně absolvovali počítačový test pozornosti.
„Výsledky jednoznačně ukázaly, že když děti dostávaly nápoj se směsí barviv, byly hyperaktivnější a méně soustředěné,“ uvedl člen EFSA John Larsen z Dánské technické univerzity na setkání v Bruselu. Vědci ovšem zjistili, že na tříleté děti působila jen první směs, zatímco u starších se projevil jen vliv druhého „koktejlu“.
„Bohužel ale na základě této studie není možné určit, které konkrétní látky to způsobují, nebo zda se jejich negativní účinky projevují jen v určitých kombinacích,“ pokračuje dánský expert.
Rozhodne se v únoru
Odborníci ani nevědí, co přesně barviva a benzoát v lidském těle způsobují. Hyperaktivita souvisí s poruchami v nervové soustavě. Konkrétně nastává při špatné komunikaci mezi některými částmi mozku, které se spolu dorozumívají pomocí dopaminu a noradrenalinu.
„Zkoumané chemické látky se ale nedostávají do krevního oběhu, takže přímo v mozku pravděpodobně nepůsobí. Nemůžeme ale vyloučit, že je bakterie v žaludku částečně rozloží na jednodušší látky, které se do krve dostanou. Mohou ale působit v jiných částech nervové soustavy, nemusí to být nutně v mozku,“ uvedl John Larsen pro LN.
Autoři studie upozorňují, že zmíněná barviva rozhodně nejsou jedinou a rozhodující příčinou hyperaktivního a impulzivního chování. „Neznamená to, že po vyřazení potravin s kritickými chemickými látkami přestanou být děti hyperaktivní. Jejich stav se ale s velkou pravděpodobností zlepší,“ podotýká šéf výzkumného týmu profesor Jim Stevenson z Univerzity v Southamptonu. Dále připomíná, že na poruchách chování se může podílet celá řada faktorů včetně dědičných předpokladů, předčasného narození, vlivu okolního prostředí nebo výchovy. „Barviva jsou ale jednou z příčin, kterým se můžeme vyhnout,“ dodává.
Britský Úřad pro kvalitu potravin zatím vydal doporučení, aby rodiče „dávali pozor“ na výrobky se zmíněnými „éčky“. Vědecký panel EFSA, tedy poradní výbor Evropské komise, která rozhoduje o povolení nebo zákazu jednotlivých přídatných látek v potravinách, nyní výsledky studie projednává. Své stanovisko by měl zveřejnit v únoru příštího roku.
Zlepší barvu, zhorší pozornost
Psychologové z univerzity v Southamptonu zjistili, že šest barviv používaných například ve sladkostech, limonádách a džemech, spolu s konzervační látkou benzoátem sodným posilují u dětí hyperaktivní chování. Jejich studií se nyní zabývá vědecký panel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, verdikt má oznámit v únoru.
testované látky
žlutá barviva E102: tartrazin E104: chinolinová žluť E110: žluť SY červená barviva E122: azorubin E124: Ponceau 4R E129: Allura AC konzervační látka E211: benzoát sodný
O autorovi| (od zvláštní zpravodajky LN v Belgii)
