ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Mlýn, valcha a další části slavného Valašského muzea v přírodě stojí. Nemají vodu, ač jí vedle teče plný náhon. Ten ale muzeu nepatří.
Přestože je většina zařízení plně funkčních, zaměstnanci je ani po sobotním znovuotevření areálu spustit nesmějí. Chybí souhlas vlastníků náhonu s odběrem vody. „Řešením je koupě náhonu. Jenomže ta visí na tom, zda ministerstvo financí odkývne uvolnění peněz,“ řekl LN pracovník muzea Čeněk Kraus.
Stavidla nelze zvednout ani provizorně. K tomu, aby voda znovu roztočila kola mlýnů a dalších technických unikátů, musí muzeum získat souhlas odboru životního prostředí rožnovské radnice. Ten zase žádá vyjádření spoluvlastníků pozemků pod náhonem s jejich užitím pro odběr vody. Jenomže náhon vydalo muzeum na začátku 90. let v restituci a nájemní smlouvu na jeho využití ke konci loňského roku potomci restituenta vypověděli. A nabídli prodej. „Udělala se velká chyba, že se náhon vydal. Kdyby tehdejší vedení muzea bylo proti, nebyly by tyto problémy,“ kritizoval včera před novináři ředitel muzea Vítězslav Koukal.
Náhon patří třem sourozencům, z nichž každý bydlí jinde - jeden v Ostravě, druhý v Holešově a třetí v Praze. Jejich předci kdysi vlastnili větší část dnešní Mlýnské doliny. „Byla to věc našeho tatínka. Pokud vím, původně jsme tam měli i mlýn, ale vyšlo to tak, že nám zůstal náhon,“ potvrdila LN jedna ze spolumajitelek Elen Mahdalíčková. Náhon dostala se sourozenci předloni v rámci dědictví.
Ve hře je celkem 2500 metrů čtverečních pozemků, jejich cena jde do milionů korun. Majitelé náhonu ale zdůrazňují, že nijak nechtějí muzeu ublížit. „Absolutně nás nenapadlo, že jednání bude tak dlouhé, že se tak protáhne,“ poznamenal právník a manžel spolumajitelky Jaroslav Mahdalíček. Podle něj cenu potvrdily i dva nezávislé posudky. „Je smutné, že se to táhne. Mezitím nás oslovují i další zájemci o koupi,“ dodal.
V muzeu doufají, že i jako dárek k letošnímu 85. výročí vzniku instituce jim ministerstvo financí pomůže problém vyřešit. Ředitel Koukal přímo věří, že rozhodnutí by mohlo padnout ještě před zahájením hlavní části turistické sezony - Mlýnská dolina totiž patří k nejatraktivnějším částem muzea, a to právě díky tomu, že předvádí historické technologie v chodu. Odborníci navíc připomínají, že dlouhodobé odstavení soukolí a například vysoušení některých částí se může negativně odrazit na jejich stavu a vyžádá si další opravy.
Přesto se muzejníci snaží, aby areál nabídl zajímavosti i ve chvíli, kdy vodní část řeší problém. Rozrostl se loni a předloni například o kovárnu z Horní Lidče, stodolu, která patří k Tomkovu mlýnu či obytný dům lesního rolníka z Trojanovic. Muzeum je za pomoci peněz z tzv. norských fondů dostavělo loni. Podle Koukala činily náklady kolem 30 milionů korun.
Mlýnská dolina Nejmladší část slavného muzea Mlýnská dolina tvoří společně s Valašskou dědinou a Dřevěným městečkem rožnovský areál Valašského muzea v přírodě. Je nejmladší částí 85 let starého komplexu, byla otevřena v roce 1982 a její součástí jsou stále funkční technické stavby převážně na vodní pohon. Prohlídka areálu je možná pouze s průvodcem a trvá přibližně 70 minut. Její součást tvoří například valcha, mlýn a pila, lisovna oleje či hamr. S výjimkou lisovny všechny mechanismy pohání voda.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
