WASHINGTON Představitelé Mezinárodního měnového fondu si přejí globální odpovědi na globální ekonomickou krizi. Chtějí koordinovaným postupem vrátit světovou ekonomiku zpět k rychlejšímu růstu. Uvedli to na společném zasedání MMFa Světové banky ve Washingtonu. „Globální krizi je nutné postihnout z globálního pohledu, posílením role nadnárodních institucí,“ řekl Tommaso Padoa-Schioppa, předseda Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který politicky usměrňuje práci fondu. Vprohlášení fond vyzývá politiky, aby pokračovali v řešení finanční krize a zároveň si dávali pozor na inflaci.
Fond upozornil, že od posledního setkání před šesti měsíci se snížila stabilita trhů, zpomalil ekonomický růst a zhoršil i výhled na hospodářský růst na tento a příští rok. „Rizika přicházejí především ze stále trvající krize na finančních trzích a z možného dalšího zhoršení trhu s bydlením,“ uvádí MMF.
Pozor na inflaci Fond varoval především před rizikem zvyšující se inflace, vyvolané hlavně vyššími cenami potravin, energie a dalších komodit. MMF se zaměřil především na rostoucí ceny základních potravin. Ty mohou podle jeho představitelů vést až k válce. „Případný hladomor pak může úplně vymazat pokroky ve finanční či politické stabilitě, kterých dosáhly rozvojové země během posledních pěti či deseti let,“ obává se Strauss-Kahn.
Pokud se má svět vyvarovat tohoto scénáře, je podle šéfa MMF třeba zavést protiinflační opatření, která zajistí, že ceny dále příliš neporostou. Rostoucí ceny rýže, pšenice, kukuřice a dalších základních potravin poškozují nejvíce rozvojové země, kde se většina příjmu utrácí právě za potraviny nezbytné k přežití. Stejně je tomu s vyššími cenami energií. Vminulých měsících se kvůli rostoucím cenám potravin bouřili nejen lidé na Haiti, kde po týdenních nepokojích padla vláda, ale i v Egyptě či na Filipínách.
„Zvýšení cen, kvůli kterému již chybějí peníze na potravinovou pomoc, musí mezinárodní společenství řešit poskytnutím nejméně půl miliardy dolarů,“ řekl šéf Světové banky Robert Zoellick.
Bude sídlo MMF v Evropě?
Podle Tommasa Padoy-Schioppy by měla Evropská unie část ze svých osmi křesel ve čtyřiadvacetičlenné výkonné radě MMF seskupit. Evropa o tom uvažuje již delší dobu. Nyní by se ale již mělo rozhodnout, protože MMF zavádí reformu hlasovacích kvót, která by měla dát více prostoru rozvojovým zemím. „Není třeba, aby se 27 zemí rozhodlo, že bude mít jedno křeslo. Mohlo by však jít o přepuštění dvou nebo tří křesel. Demonstrativní efekt takového kroku by byl samozřejmě ohromný,“ řekl PadoaSchioppa. Podle šéfa fondu Dominiqua Strausse-Kahna by se stala EU pravděpodobně největším akcionářem MMF místo USA, pokud by sloučila svá křesla do jednoho. To by mohlo ve svém důsledku znamenat přesun fondu z Washingtonu, protože v zakládací listině MMF se píše, že ústředí musí být v zemí největšího akcionáře.
