* LN Ještě před několika roky bylo běžné, že se lidé s mrtvicí vozili na nejbližší neurologii, kde není moderní léčba. Je situace lepší?
Jsou v tom velké regionální rozdíly. Někde je to už na úplně jiné úrovni, jinde to ale stále přetrvává. Jsou oblasti, například na Šumavě, kde je péče stále na podobné úrovni jako před mnoha lety.
* LN Nejúčinnější léčbou mrtvice je trombolýza (rozpuštění krevní sraženiny, obvykle pomocí léků). Kolik pacientů z těch, kteří by ji potřebovali, se k ní dostane?
V průměru v republice to jsou dvě procenta. Je to ale i problém nedostatečné osvěty. Lidé často přichází do nemocnic pozdě, kdy už se nemůže trombolýza aplikovat. Dnes je ta doba zhruba 4,5 hodiny. Pacienti ale často zbytečně otálejí a přichází pozdě.
* LN Kolika procent moderně léčených pacientů lze dosáhnout?
Deset patnáct procent je reálných. Jsou ale už i pracoviště, která se pohybují kolem patnácti procent vzhledem ke své spádové oblasti. Máme v tom velké rezervy.
* LN Čím to je, že máme takové rezervy?
Chybí určitý organizační rámec. To by se právě teď mělo změnit. Bude to podobně jako s kardiocentry. Měla by se vytvořit síť specializovaných pracovišť rovnoměrná po celé republice. Nikde jinde by už se neměly mozkové příhody léčit.
* LN To považujete za úspěch.
Obrovský. Přichází po dvaceti letech úsilí.
* LN Proč to trvalo tak dlouho?
Už dvakrát byl tento projekt doveden až do poslední fáze, takříkajíc před razítkem. Vzhledem k obrovské frekvenci střídání ministrů zdravotnictví byl doposud vždy ten, se kterým to bylo domluveno, odvolán, a jednání začala znovu.
