„Je to země, která má stejně jako Ukrajina problém s okupací části svého území, je vystavena každodennímu tlaku ze strany Ruska i velice silné propagandě. A je zemí, která se velice usilovně snaží naplnit standardy, které by jí otevřely cesty do evropských struktur. V tom má mít naši podporu,“ uvedl prezident o Moldavsku. Se Sanduovou už se setkal na květnovém jednání Rady Evropy v Reykjavíku.
V létě Kišiněv navštívil a s prezidentkou jednal premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl tehdy, že Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, plánuje například otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě. Česko také plně podporuje vstup Moldavska do Evropské unie i sbližování s Severoatlantickou aliancí.
Moldavsko opakovaně odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu. Vztahy Kišiněva a Moskvy jsou napjaté také kvůli přítomnosti ruských vojáků v Podněstří. Mezinárodně neuznané Podněstří má zhruba 470 tisíc obyvatel a leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou nedaleko černomořského přístavu Oděsa.
Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky.
