PRAHA V Mongolsku bude otevřen patrně největší povrchový důl na světě. Aby se země dostala mezi světovou těžařskou elitu, potřebuje ale kvalitní dopravní infrastrukturu. Vláda už proto rozhodla, že postaví více než 5 tisíc kilometrů nových železničních tratí. Chudá země si na to bude muset vypůjčit. Letos prý chce získat na mezinárodních trzích asi miliardu dolarů.
Mezi Ruskem a Čínou Rozšíření železnic by usnadnilo vývoz mongolských surovin. Podle oficiálních odhadů by se díky těžbě surovin měl výkon mongolské ekonomiky brzy ztrojnásobit a podle některých analytiků se má země v dohledné době podobat bohatým ropným monarchiím v Perském zálivu. „Je to realistické,“ řekl britské rozhlasové stanici BBC mongolský ministr přírodních zdrojů a energetiky Dahstorj Zorigt. „Máme doly světové třídy.“
To je pravda. Mongolsko je mezi těžaři považováno za zemi s největšími nevyužitými zdroji surovin. Hlavní město Ulánbátar křižují v drahých autech bezvadně oblečení západní obchodníci. V zemi jsou zřejmě zatím největší nevyužité zásoby zlata na světě, mohla by poskytovat minimálně pět procent světové spotřeby mědi, miliardy tun kvalitního uhlí, nemluvě již o zásobách uranu.
Jenže o využití tohoto bohatství sní Mongolové už od začátku devadesátých let. Rozvoji těžby ale zatím bránily nejisté právní poměry, nevyzpytatelnost úřadů a neustálé vyžadování dalších a dalších úplatků. To se ale změnilo a letos to vypadá, že vláda má na rozvoji těžby skutečně zájem. Po letech byly dokončeny dohody s těžařskými firmami. Cizinci ovšem nebudou v zemi podnikat sami, většinou půjde o konsorcia se stáními firmami. Vláda navíc rozdělila velká naleziště mezi ruské, čínské a západní firmy. Snaží se tak zabránit, aby nepřevládl vliv některého z velkých sousedů země - Číny nebo Ruska.
Tavan Tolgoi, kde bude největší kombinovaný důl na měď a na zlato na světě (podle některých údajů by jeho rozloha nakonec mohla být větší než plocha celé České republiky), získají západní firmy. Přes třetinu firmy, která zde bude těžit, bude vlastnit mongolská vláda, 22 procent bude mít kanadská firma Ivanhoe Mines a přes 46 procent bude vlastnit anglo-australská firma Rio Tinto, třetí největší těžařská společnost na světě. Podle agentury Dow Jones uzavřely zahraniční společnosti tento týden definitivní dohodu s mongolskou vládou o těžebních právech na příštích padesát let.
Ložiska černého uhlí v oblasti Tavan Tolgoi zřejmě ovládnou Číňané. Prozatím se uhlí bude vozit do Číny nákladními automobily, později se vybuduje železnice. Mongolská vláda už odsouhlasila tři speciální „uhelné“ hraniční přechody. Uran budou v Mongolsku těžit Rusové. Předevčírem Mongolové odebrali licenci na těžbu uranu v provincii Dornod kanadské firmě Khan Resources a mongolská vláda vytvoří vlastní státní firmu, v níž poté nabídne jednapadesátiprocentní podíl zahraničním investorů. Většina přitom podle Mongolské agentury pro atomovou energii připadne ruským firmám.
Peníze z Hongkongu Ve snaze získat prostředky na rozvoj těžařství a na silnice a železnice objíždí teď mongolští představitelé jednotlivá světová finanční centra a sondují možnosti prodeje mongolských státních obligací. A to přesto, že Mongolům musel ještě nedávno půjčit Mezinárodní měnový fond víc než 230 milionů dolarů.
Podle analytiků je zatím nejnadějnějším místem na získání peněz Hongkong. Mluví se o dluhopisech za miliardu dolarů, které budou vydány ve třetím čtvrtletí letošního roku. Původně se uvažovalo o tom, že část potřebných prostředků získá vláda privatizací velkých státních podniků, ale premiér Suchbátar Bathold prý tento plán zamítl. Místo toho v Hongkongu představil tento týden finančníkům plán na rozšíření mongolských železnic.
***
Mongolsko
Biliony dolarů v zemi
Vláda pustí do země investory, se kterými bude společně těžit důležité suroviny - uhlí, měď, uran, zlato. Výkon mongolské ekonomiky by se měl během 10 let ztrojnásobit. HDP na obyvatele: 2009 3400 USD 2015 8000 USD* 2021 12000 USD* *odhad Zdroj: CIA Factbook, Reuters
