Kdo používá selský rozum, kloní se spíše k tomu, aby Muchova Slovanská epopej zůstala v Moravském Krumlově. To nelze zdůvodnit pomocí paragrafů, znalosti smluv či právních fines při jejich interpretaci. To je opravdu jen selský rozum a ten říká jasně: Praha už má tolik atrakcí přitahujících návštěvníky, že monstrózní epopej jí nic nepřidá. Naproti tomu pro Krumlov je těžištěm zájmu i tamní občanské aktivity.
Tak proč jihomoravský hejtman Michal Hašek zdůrazňuje, že Moravský Krumlov má na epopej morální nárok? Ví vůbec, co ten výraz znamená? Možná podléhá inflaci slov v době, kdy kdekdo slovně šermuje lecčím, aniž by přitom uvažoval. Tak to zkusme za něj.
Morální nárok se musí opírat o nějaký morální postoj. Morální nárok můžeme vznášet v situaci, kdy litera zákona je proti nám, ale šířeji sdílený cit pro spravedlnost je na naší straně. Třeba v případě restitucí. Jaký nárok může vznášet český Žid, který sice přežil lágr, ale po návratu našel majetek ve státní správě? Jen morální, zato pevný.
Ale jaký morální nárok na Muchovo dílo může vznášet Moravský Krumlov? Když ty obrazy vznikaly, ba ještě když jejich autor umíral, to město se jmenovalo Mährisch Krumau. Jeho němečtí obyvatelé byli odsunuti po válce. Kdyby Mucha namaloval Germánskou či třeba Sudetskou epopej, měl by morální nárok Moravského Krumlova jakousi logiku. Ale jaký Moralanspruch má sudetský Krumlov na Slovanskou epopej? Chce-li být Michal Hašek ve své logice důsledný, měl by podpořit morální nárok původních (sudetoněmeckých) vlastníků karlovarské becherovky.
Čtěte „Epopej zamíchala...“ na straně 3
