Sobota 11. července 2020svátek má Olga 18 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Uničovská tsunami je sestrou sucha. Rozkopané lesní cesty zabrání velké vodě, nabízí expert řešení

Z malého potoka se stala ohromná dravá řeka, která s sebou vzala i betonový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z malého potoka se stala ohromná dravá řeka, která s sebou vzala i betonový... | foto: Veronika Krejčí, Lidovky.cz

„Všechno začalo tady nahoře na loukách kolem Tvrdkova a v lesích. Vlna nabrala na síle, na čtyřech kilometrech je tu sešup asi 300 výškových metrů. Bylo to jako tsunami. Lidé mluvili o černé čtyřmetrové vlně. Takže každé procento vody, které se v půdě podaří zadržet, je dobře,“ popisuje starosta Šumvaldu Josef Šenk, když stoupáme v kopcích nad obcí.

Jsou to skoro tři týdny, co Šumvald a hlavně jeho místní část Břevenec i další vísky na Uničovsku zasáhla noční pohroma. Dvousetletá voda se během chvíle prohnala dědinou jako tsunami a zanechala za sebou domy plné vody a bahna, auta na střechách i koryto potoka Dražůvka ucpané stovkami klád. Ty se s proudem valily z kopců nad Břevencem, ležícím v údolí podél říčky, a vrážely do domů. Jedna taková usmrtila manželku místního policisty. Během několika desítek minut nad oblastí spadlo extrémních 120 milimetrů srážek.

Česká krajina ale takové množství přívalové vody vůbec neumí pojmout. Ukázat, že za bleskové povodně může i zaběhlý způsob hospodaření v lesní a polní krajině, se do kopců nad Šumvaldem vydal Slovák Štefan Vaľo s experty.

Štefan Val’o nalévá 120 litrů na nijak neporušenou půdu o velikosti jednoho...
440 litrů vody v kanystrech. Štefan Valo za asistence půdního experta L’ubomíra...

„Když se voda nezastaví na loukách, polích a ani v lesích, odteče po povrchu a stane se to, co se stalo v dědině,“ vysvětloval na místě Vaľo, který se již deset let snaží zadržovat vodu v krajině. Jeho způsob, kdy narušuje staré zhutněné lesní cesty tak, aby vykopané jámy zachycovaly vodu, se ujímá i v Česku. Upozorňuje, že je potřeba změnit generacemi navyklou hospodářskou praxi, která vodu z krajiny odvádí.

„Sucho a povodně jsou dvě strany mince. Budou to roky, než napravíme staré chyby, ale je nutné začít,“ míní. Přívalové srážky budou totiž podle expertů čím dál častější.

Jsme v kopcích nad Břevencem a právě tady enormní vodní síla posbírala a rozpohybovala možná až tisíc uskladněných klád, které dole ve vsi způsobily smrt a vytvořily hráz, kvůli níž se bahnitá voda rozlila mezi domy. Zatopila i místní hasičárnu s technikou, když klády prorazily vrata. A vina tu očima místních padá právě na lesníky.

„Ukazují prstem a říkají, že my to děláme špatně, že je to naše dřevo, které připlavalo. Je teď móda ukazovat, kdo za to může. Včera to byli zemědělci, dneska to jsou lesy,“ brání se přítomní správci obecních lesů. „Rozebíral jsem dole hráze po povodních a lidé mě tam měli tendenci obviňovat. Teď by se klidně sežrali mezi sebou,“ popisuje jeden z lesníků, jak hledání odpovědí na otázky dělá ve vsi zlou krev. Ukazovat prstem ale nikam nevede. I tady zaznívá argument, že jsou zkrátka hospodářské lesy a nemohou vše podřídit zasakování vody. Přesto s myšlenkami Štefana Vaľa nacházejí společnou řeč.

„Neřešíme, kdo udělal chybu. Nehledáme konkrétního viníka, jde o celkový způsob hospodaření v krajině, který vodu neumí zadržet. Stovky těchto nevyužívaných lesních cest jsou tady třeba 30 let, kdyby byly narušené jámami, mohly by být škody dole třeba poloviční,“ zaznívá v lesích nad Šumvaldem. „A to, že se budou opakovat tak intenzivní srážky, je zkrátka jistota,“ přidává i Ľubomír Marhavý, slovenský expert na zemědělství, který se léta věnuje zkoumání půdních profilů.

Musíme změnit přístup k lesu a vodě

Podle Štefana Vaľa k takové škodě nemuselo dojít, kdyby se zhutněné cesty po těžbě dřeva rekultivovaly. Když se půdní póry budováním cest ve svahu přeruší, voda se dostává na povrch, mnohem rychleji pak po uježděné půdě odtéká, čímž nejen odvodňuje svahy, ale nabírá kinetickou energii a dole v obcích způsobuje katastrofální škody. A dlouhodobě ničivé sucho.

Nejen ve vyplavených obcích, ale i v lese jsme svědky postapokalyptického výjevu. Míjíme urvané a podemleté břehy, hluboká vymletá koryta zavalená balvany, štěrkem, kládami. Z betonového mostu, který tu stál od roku 1937, zbylo jen torzo. Dál už se projet nedá, stovky metrů cesty chybí. Toyota s kanystry vody o objemu 420 litrů pro pozdější simulaci srážek se musí vrátit a my dál pokračujeme pěšky korytem potoka.

Z malého potoka se stala ohromná dravá řeka, která s sebou vzala i betonový...

Z malého potoka se stala ohromná dravá řeka, která s sebou vzala i betonový most z roku 1937 a i několik stovek metrů lesní cesty.

„Musíme změnit myšlení, přístup k lesu, k vodě. Ani příkopy nezachraňují cestu, ale odvodňují les. Výpary a vlhkost musí zůstat v lesích,“ míní Štefan Vaľo ze slovenských Košic. Podle něj stále vznikají desítky až stovky kilometrů zhutněné lesní půdy. „Lesníci musí sami říct pravdu, zda tyto cesty doopravdy potřebují. Je nutné změnit přístup, který se posledních sto let v lesích i na polích aplikuje. Až tady les vytěžíte a vysázíte stromy, cestu znovu zrekultivujete nápravnými opatřeními, která pomohou tomu, aby voda rychle neletěla do doliny. To je vše,“ obrací se Vaľo k přítomným.

„Ale dnes to nikdo nedělá. Jistěže v lese musí být cesta, když se tu hospodaří. Ale nemusí to být třeba deset kilometrů cest, ale jenom pět,“ doplňuje jej Marhavý. I lesy nad Šumvaldem jsou, podobně jako jinde v republice, prošpikované cestami a přibližovacími linkami po těžbě dřeva. A po kůrovcové kalamitě zdevastované půdy přibývá. Přímo tady vidíme, že jsou v cestách místy až metr hluboké erozní rýhy, jak se hnal dravý proud povodňové vody. „A za pár dní tu zase bude sucho, vše odteklo,“ dodává Marhavý.

Systém jam

Vaľo říká, že je napravený hříšník. Padesát let se pohybuje v lesích, se svými firmami ale nejprve bagroval na Slovensku i Ukrajině lesní cesty a těžil kulatinu, později stavěl protipovodňové hráze. Dnes – jak říká – splácí svůj dluh a posledních deset let se zkušenostmi v zádech ukazuje, že právě četnost lesních cest a dalších zhutněných stop po traktorech a harvestorech stojí za vysycháním lesů. A tím pádem i za povodněmi.

Vaľo má poměrně jednoduché, levné a efektivní řešení: příčně ke svahu narušuje cesty metrovými jámami tak, aby se v nich zadržela voda a nemizela v řekách. Opatření v kombinaci s tůněmi a mokřady úspěšně aplikoval už dříve třeba v lesích nad obcí Ťahanovce blízko Košic, kde už díky tomu nemusí čelit pravidelným záplavám. Česká stopa je k vidění na Velkém Javorníku, kde Biskupské lesy s pomocí CHKO Beskydy začaly právě jámami narušovat staré přibližovací cesty po těžbě dřeva. K realizaci stačí málo: sto metrů bagr zvládne „načechrat“ za necelé dvě hodiny.

Jedinečné opatření proti suchu v Beskydech. Hluboké jámy ve starých...

Jedinečné opatření proti suchu v Beskydech. Hluboké jámy ve starých přibližovacích linkách vytvořil Ondřej Brož na Velkém Javorníku, aby dešťová voda neodtékala pryč, ale zůstala lesní krajině.

Simulace: utužená půda vodu neudržela

440 litrů vody připravené v kanystrech, hadice, laťky spojené do čtverce o obsahu metr čtvereční a pod ním díra vykopaná tak, abychom viděli půdní profil a místo, kudy začnou póry vodu pouštět. Jsme stále v lesích nad Břevencem a Štefan Vaľo se tu na třech různých půdních površích snaží prokázat, jaký vliv má na vsakování vody do půdy uježdění těžkou lesní technikou.

Do provizorního čtverce nalévá stejný objem extrémní srážky – 120 milimetrů –, který zde spadl při povodních před třemi týdny. Nejprve pokus provádí v lese na nijak neporušené půdě, kde předpokládáme, že traktor neprojel několik let. Na vědeckou exaktnost tu dohlíží půdní expert Ľubomír Marhavý, který měří aktuální vlhkost půdy i čas, a Miroslav Kubín z CHKO Beskydy.

Při bleskových záplavách spadlo na Uničovsku během pár hodin extrémní množství...

Při bleskových záplavách spadlo na Uničovsku během pár hodin extrémní množství srážek, které lesy nedokázaly pojmout (na snímku simulace srážek).

„Tam, kde je ničím nepoškozená půda v lese, se 120 litrů vsáklo do hloubky asi deseti centimetrů za 12 minut. Oproti tomu o kus vedle na utužené lesní cestě voda stekla po povrchu a prakticky se nevsákla. Trvalo jen 35 sekund, než prvních asi deset litrů začalo vytékat z pórů pod místem, kde jsme vodu nalévali,“ komentoval Vaľo. Jen o něco pomaleji voda odtékala pryč z posekané louky, jejíž půda je také uježděná traktory. Ani ta nedokázala zdaleka vsáknout vodu tak, jako neporušená půda.  

Následky povodní v Břevenci více než dva týdny poté.

Následky povodní v Břevenci více než dva týdny poté.

„V kontextu povodní to znamená, že pokud je půda zdravá a není zhutněná, dokáže pojmout mnohem větší množství vody. Pokud je zhutněná nebo má přerušené póry, jde cestou nejlehčího odporu, odtéká pryč ve velkém a zrychluje. Způsobuje škodu a nezůstává jako půdní zásobárna vody v lese,“ uzavírá Marhavý.

Hlavně ochladit pevninu

Abychom předešli záplavám, musíme přijít na způsob, jak ochladit pevninu: to znamená mít dost vody na výpar. Častějším přívalovým srážkám podle Marhavého čelíme proto, že se přehřívá kontinent, zvyšuje se takzvaný neproduktivní výpar a srážky se dostanou do atmosféry. Extrémy v podobě bleskových záplav pak způsobuje nedostatečná zásoba podzemní vody a nepravidelný výpar.

„Jakmile ani na polích nebude zásoba vody, půda se bude výrazně přehřívat, to ještě umocní žně a vypaří se i zbytek vody, který tam byl,“ míní Marhavý. Přehřátá půda pak způsobí, že vzduch nasycený vodní párou vystoupá teplými proudy vysoko. „To má za následek buď silnou intenzitu dešťů, nebo i kroupy, protože v pěti kilometrech zmrzne.“

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Kristýna Třešňáková známá pod jménem Týnuš Třešničková (Praha, 27. června 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Tygr ussurijský v Zoologické zahradě Olomouc | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

Byt 3kk k pronájmu
Byt 3kk k pronájmu

Zelenečská, Praha 9 - Hloubětín, okres Praha
16 000 Kč/měsíc