Ukrajinský vicepremiér Hryhorij Nemyrja označil chování Gazpromu ve sporu za „nevypočitatelné“, naopak šéf Gazpromu Miller řekl, že situace ohledně plynu na Ukrajině je „bláznivá“.
Za přerušením dodávek jsou ale hlubší spory, které očekávaným obnovením tlaku v plynovodech neskončí.
Důležitá je otázka ceny, kterou má za plyn Ukrajina Rusům platit. Loni platila za tisíc kubíků pouze sto osmdesát dolarů. Rusko chce, aby platila tržní cenu, která je podle Gazpromu 450 dolarů za tisíc kubíků. Na druhé straně cena, kterou chce Ukrajina za transport plynu svým potrubím do Evropy, tržní být nemůže. Ukrajinci tvrdí, že mají mít levnější plyn právě za to, že transportují ruskou surovinu dále na západ ve svém plynovodu.
Spor je ale i politický. Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou ochladly po vítězství prozápadního prezidenta Viktora Juščenka v roce 2004, kdy porazil Rusku více nakloněného protikandidáta. Ukrajina se ale nyní zmítá v politickém konfliktu mezi prezidentem a premiérkou Julií Tymošenkovou.
Podle BBC může právě tento vnitřní spor být důvodem, proč Ukrajina a Rusko nemohly najít dohodu před prvním lednem, kdy krize začala. Ukrajina má také od podobného sporu v roce 2006 obrovské zásobníky, díky kterým dokáže bez ruských dodávek přežít několik měsíců. Dlouhodobě ji ale takový spor může poškodit v případných přístupových rozhovorech s EU. Rusko nemůže vypadat jako nespolehlivý dodavatel a evropský trh stejně jako Evropa potřebuje ruský plyn. I po obnovení dodávek tu stále bude přetrvávat rusko-ukrajinský spor. A za rok může podobná krize vypuknout znovu.
