Vrstvy ledu pokryly v ulicích ruské metropole stromy, dráty i koleje.
Statisíce lidí zůstaly bez elektřiny.
MOSKVA Statisíce Rusů se staly oběťmi anomálního přírodního jevu. Pršelo, ale na zem dopadal led. Ten se rychle spojil v souvislou krustu, na které se nedalo bez bruslí vůbec pohybovat.
Moskevská radnice o víkendu vyzvala lidi, aby raději vůbec nevycházeli na ulici. Během včerejška se situace stále zhoršovala. Nejenže bylo nebezpečné chodit po zledovatělém povrchu, ještě navíc v celé oblasti nic nefungovalo. Stromy obalené ledem a těžkým sněhem se začaly lámat a těžké větve padaly na chodníky. Nejvíce utrpělo elektrické vedení. Přes 200 tisíc lidí v Moskevské oblasti zůstalo včera bez energie. Asi na sto místech se přetrhlo vedení vysokého napětí. Statisíce Rusů byly nejen bez světla, ale i bez tepla a vody.
Kalamita postihla dopravu v metropoli a ovlivnila i mezinárodní leteckou dopravu. Zcela paralyzováno bylo totiž moskevské letiště Domodědovo. „Od deseti ráno nelétáme,“ sdělila včera mluvčí letiště Jelena Galanovová. Vyzvala cestující, aby vůbec na letiště nejezdili. Ti, kteří mnoho hodin zoufale čekali na odlet svého spoje, byli nakonec buď posláni domů, do hotelu, nebo převezeni na letiště Šeremetěvo či Vnukovo. Během večera se pak na letišti Domodědovo pozvolna začal obnovovat provoz.
Moskva se v poslední době stále častěji stává obětí vrtochů přírody. Po loňské extrémní zimně a sněhových kalamitách ji v létě postihly zničující požáry. „Příroda se zbláznila,“ komentovala víkendový „ledový déšť“ média. „Ačkoliv jsme nevěřili, že nás ještě něco může překvapit, tohle nečekal nikdo,“ demonstroval televizní reportér přímo v terénu, jak není možné se po ulicích metropole vůbec pohybovat. „Člověk neví, zda si má vzít deštník, nebo brusle, nebo obojí,“ uváděl jiný reportér.
Skutečně, automobily vypadaly jako ledoví brouci, stromy jako jedličky z proslavené pohádky o Mrazíkovi. Nejméně jeden člověk zemřel, když ho do hlavy zasáhla zlomená větev obalená ledem.
Nejúčinnějším nářadím na odklízení ledu se ukázaly být tyče s hroty, rýče a bodce. Radnice také výjimečně povolila použití speciálních chemikálií, které byly v minulosti zakázány.
Velké nebezpečí představovaly námrazy na střechách. Nešlo už ani o rampouchy, ale o obrovské ledové balvany značné hmotnosti. Lidé se snažili chránit svá auta alespoň matracemi, kterými je narychlo obkládali. Odjet autem bylo možné až po dlouhých minutách usilovného rozmrazování, nicméně problém byl se do aut vůbec dostat. Odsekávání různými sekáčky bylo každopádně značně nebezpečné.
A všechno přikryl sníh...
„Ledový déšť“ postihl nejen Moskevskou, ale i Vladimirskou, Tverskou a Smolenskou oblast. Meteorologové tvrdí, že tak ojedinělý anomální jev lze jen stěží předpovědět. „To, že prší, a přitom je teplota pod bodem mrazu, je způsobeno tím, že vzduch u země má teplotu pod nulou, vzduch dva až tři kilometry nad povrchem země je teplejší a rozhodně se zahřívá hodně nad nulu,“ vysvětlil generální ředitel meteorologické stanice v Moskvě Alexej Ljachov. Nikoho příliš neuklidnil ujištěním, že podobná situace se může v příštích měsících opakovat. „Vše záleží na cirkulaci vzduchu,“ pokrčil rameny.
Po ledovém dešti se na Moskvu a okolí přihnala sněhová oblaka. Ledová krusta byla pokryta bílou vrstvou, takže pohyb po ulicích byl ještě o něco nebezpečnější – kde číhá nebezpečí, nebylo prostě už ani vidět.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Moskva. Autorka je spolupracovnicí LN
