Plynovod má být hotov v roce 2015. Má jím ročně proudit 63 miliard metrů krychlových plynu. Povede pod Černým mořem a dál přes Bulharsko, Řecko, Srbsko a Maďarsko. Jde o společný projekt ruské společnosti Gazprom a italské ENI. Je to přímý konkurent evropského projektu plynovodu Nabucco, který má od roku 2014 přepravovat plyn z kaspické oblasti napříč Tureckem, Rumunskem a Bulharskem dál do Evropy a snížit její energetickou závislost na Rusku.
Putin po podpisu dohody odmítl projevy znepokojení nad tím, že South Stream posílí ruský vliv. Ruský premiér řekl, že tento plynovod má obrovský význam pro celou Evropu. To, že South Stream nepovede přes Ukrajinu, podle něho sníží rizika tranzitu plynu na nulu.
Spory mezi Ruskem a Ukrajinou, přes kterou ruský plyn dosud proudí, v posledních letech dvakrát ohrozily zásobování střední a západní Evropy touto surovinou.
Bulharský premiér řekl, že zájmem jeho země je, aby přes ni vedly oba zmíněné plynovody. Podpis dohody přesto vyvolal v Sofii malou protestní demonstraci. Její účastníci tvrdili, že Bulharsko se stane plně závislým na ruském plynu, ropě a atomu.
Bulharští ekologičtí aktivisté demonstrovali proti ruským energetickým projektům v zemi ještě před Putinovým příletem. Na jejich transparentech byly nápisy jako „Putine, běž domů“ nebo „Nezávislost na Putinově Rusku“.
Agentura AP napsala, že proti podpisu smlouvy o plynovodu je i konzervativní strana bývalého premiéra Ivana Kostova, která v parlamentu podporuje Borisovovu menšinovou vládu, Borisova vyzvala, aby „odolával Putinovu tlaku a nedovolil Moskvě, aby Bulharsku vnutila své zájmy“. Pohrozila, že jinak odejme vládě podporu. Putin s Borisovem jednal také o plánované výstavbě jaderné elektrárny Belene u Dunaje.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
