BRNO Moravská galerie se odhodlala k mimořádnému zásahu do podoby jednoho z nejvýznamnějších domů, který spravuje: Jurkovičovy vily v Brně-Žabovřeskách.
Nebude se pokoušet obnovovat mozaiku na jejím štítě, kterou původně vytvořil nejslavnější ilustrátor knihy Babička Adolf Kašpar. Místo toho se kolem okna ve štítě budovy objeví mozaika nová od Josefa Bolfa. Devětatřicetiletý výtvarník uspěl ve výběrovém řízení, které Moravská galerie vypsala.
„Stručně řečeno, nejvýstižněji naplnil její podmínky, dodržel zadání pohádkového námětu i nejlépe zvládl práci s měřítkem vily,“ shrnula Martina Straková z galerie. Bolfův návrh je stále podle odborníků nejblíže pojetí Adolfa Kašpara, ale zároveň je originální a aktuální. Proč mozaika zmizela?
O tom existují jen dohady Původní mozaika zdobila průčelí vily po její dostavbě v roce 1906. Zobrazovala pohádku o drakovi. Není však jasné, kdy přesně a za jakých okolností zmizela. Mohla zaniknout za první světové války či za první republiky. Zachovalo se jen několik ne zcela ideálních fotografií a Kašparovy nákresy, které by však k obnově nestačily.
Památkáři proto uznali, že nelze počítat s tím, že by se podařilo původní vzhled mozaiky obnovit. „Není dostatečná dokumentace. Proto jsme doporučili využití nového díla, ovšem vytvořeného za použití původních technologií a výtvarných technik jako při vzniku Kašparovy mozaiky,“ poznamenal památkář Zdeněk Vácha.
V rámci výběrového řízení oslovila Moravská galerie pět umělců. Kritéria pro jejich výběr byla dvě: figurativní malba a zajímavá práce s barvou. Tvůrci dostali stejné zadání, jako měl v roce 1906 i Adolf Kašpar. Jejich úkolem bylo ztvárnit pohádku Bača a drak. Soutěž nakonec obeslali jen tři autoři, vítězem se stal právě Bolf, který patří k nejvýraznějším tuzemským malířům současnosti. Návrh jeho mozaiky může na někoho působit až smutně, ale ve skle bude vše vypadat jinak, ujišťují znalci umění.
Teď je mozaika temná, ve slunci zazáří, tvrdí experti Velmi důležité pro vyznění celého díla pak bude i hra slunečních paprsků a odlesky mozaiky, které dodají Bolfově dílu možná i zcela jinou atmosféru, než jsou běžně diváci jeho maleb zvyklí. „Naše přání je, aby se Bolfovu mozaiku podařilo na vilu osadit už během letošních letních prázdnin,“ doufá Straková. Rekonstrukce vily ale bude pokračovat, zpřístupněna veřejnosti by měla být až na jaře příštího roku.
Vilu, kterou si slavný architekt Dušan Samo Jurkovič navrhl pro svou potřebu, řadí znalci jejím významem a stylem po bok vily Tugendhat a vily Stiassny. Spolu tvoří brněnský vilový triumvirát reprezentující tři významná architektonická období.
Ve vile v ulici Jana Nečase 2 měl architekt i pracovnu a sloužila také jako vzorový dům pro případné další zájemce. Tvůrce v ní však žil jen třináct let. Po jeho odstěhování se v ní střídali majitelé, až ji v roce 2006 za patnáct milionů korun odkoupila Moravská galerie. Vila je zachovalá, chybí jí ale původní vybavení a potřebuje úpravy za zhruba 35 milionů korun - z toho pět milionů na vytvoření expozice a studijního centra.
Vila je možným adeptem na zápis do seznamu UNESCO Ve vile Jurkovič uplatnil své propojení přírody a lidového stylu. Kromě její vnější podoby jsou ale také důležité například použité stavební metody - mimo jiné základ budovy tvoří dřevo, oboustranně pokryté několikacentimetrovou vrstvou korku a omítkou. To také současní projektanti v různých obměnách využívají. Existují snahy, aby vznikl mezinárodní česko-slovenský soubor památek spojených právě s osobou Jurkoviče - patřily by k němu i lázně Luhačovice, Pustevny, ale i jeho slovenské stavby.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
